Projekt pověřenců pro ochranu osobních údajů uzavírá letos sedmý rok své činnosti. Za tu dobu prošel řadou změn, které se týkají nejen vztahu s klientem, ale i pověřencovy práce a vnímání její důležitosti. Proměnil se i obsah služby. Dnes například musí umět dobrý pověřenec pracovat v digitálním prostředí, vysvětluje koordinátorka služby Lenka Matějová.

Nahrávání, ať už jde o zachycení hlasu, nebo o videozáznam, se stalo téměř běžnou součástí našich životů. Většina z nás má u sebe chytrý telefon, kde je spuštění nahrávání a vytvoření záznamu čehokoliv dílem okamžiku. Možnost zachytit kdykoliv cokoliv má jistě své výhody – můžeme si uchovat vzpomínku a vrátit se k ní vždy, když si vzpomeneme, zároveň se ale s čím dál větší intenzitou ukazují i zápory tohoto výdobytku. Vlastně si už nikdy nemůžeme být jistí, že nás někdo nenahrává, ať jde o dospělého, nebo o dítě. V poslední době se navíc tento způsob zachycení projevu objevuje také stále častěji ve škole. Rodiče monitorují průběh vzdělávání dítěte nebo nahrávají schůzku s ředitelem. O tom, co rodič může a nemůže, se často vedou debaty, právní předpisy nicméně jasná pravidla vymezují…

Škola spolupracuje s externí účetní, které paní ředitelka průběžně předává dokumentaci ke mzdám. Zároveň si vytváří kopie těchto podkladů, aby je měla i ve škole. Je to nutné, obzvlášť, když na konci každého školního roku předává účetní všechny originály paní ředitelce? Vzniká tím duplicitní dokumentace.

Téma převodu financování nepedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení se s různou intenzitou objevuje už několik let. Na síle ovšem nabralo v září, kdy se vláda shodla, že tento kontroverzní krok stihne zrealizovat ještě do konce svého funkčního období. Jak bude převod nastaven? Finance se budou obcím posílat prostřednictvím rozpočtového určení daní a ty je pak přerozdělí mezi zřizované organizace.

Tisíce naježděných kilometrů, nespočet zodpovězených dotazů, několik balančních testů i korespondenci s Úřadem pro ochranu osobních údajů mají za sebou na konci roku 2024 pověřenci pro ochranu osobních údajů, kteří pracují pod hlavičkou SMS-služeb. Projekt v novém roce vstoupí do osmého roku realizace. Za tu dobu se staly SMS-služby největším poskytovatelem této pomoci na úrovni obcí a jimi zřizovaných škol a školských zařízení. 

Starosta, učitel, krajský zastupitel, lektor, místopředseda Sdružení místních samospráv České republiky a předseda její pracovní skupiny pro školství – tím vším je Petr Halada. Na základní škole v Kamýku nad Vltavou vyučuje přes 40 let, ve stejné obci starostuje od roku 1998. Už i z toho je patrné, že jeho praktické poznatky mají a budou mít pro regionální školství cennou hodnotu. 

Nový ředitel školy při nástupu do funkce zjistil, že před několika lety odvolaný ředitel si při odchodu odnesl i svoji osobní složku. Co to pro školu může znamenat, hrozí jí nějaký postih? Některé dokumenty je totiž nutné uchovávat několik desítek let a domluvit se s tímto bývalým ředitelem již nelze.

Před dvěma a půl měsíci zasáhly severovýchodní část republiky rozsáhlé povodně. Škody utrpělo také mnoho škol, do kterých se velmi pomalu vrací výuka k normálu. Jakou měla voda sílu, je stále dobře vidět například v České Vsi, která se nachází hned vedle Jeseníku. Zaplavená škola je sice stále jedno velké staveniště, přesto se už jako zázrakem podařilo zprovoznit nezaplavené učebny pro první stupeň v patře, říká ředitel školy Filip Worm.

Přestože si řada z nás pojem digitalizace spojuje kvůli nedávným politickým událostem spíše s něčím negativním, převedení mnohé agendy státní správy do elektronické podoby bude s ohledem na rozvoj této sféry nevyhnutelné. Ostatně na to v tomto volebním období narazilo i ministerstvo školství, když se při prvním pokusu o reformu vzdělávacího systému ukázalo, že statistiky (ačkoliv školy vyplňují jeden formulář za druhým) jsou nedokonalé, nepropojené a nedostatečné. Připravilo proto zákon, který má všechno vyřešit vytvořením kmenových registrů ve vzdělávání.

Jedním z projevů rizikového či nevhodného chování ve školách je šikana. Podle České školní inspekce (ČŠI) řešili šikanu mezi žáky v posledních třech letech alespoň jednou v 57 % na základních a 63 % na středních školách. Dlouhodobě sice dochází k nárůstu, za vyšším podílem škol však nemusí stát jen počet případů šikany, ale i větší schopnost škol agresivní chování identifikovat, řešit, a tím pádem i vykazovat.  Přesto v řadě situací dochází k bagatelizaci a podcenění případů, jejichž řešení pak nejednou končí u ČŠI. A panuje mylný dojem, že škola neřeší šikanu, k níž dochází mimo budovu školy. Na co si má škola tedy dát pozor a jak má správně postupovat?