Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí čtenáři, na začátku listopadu se uskutečnil první ročník konference Ředitel školy 2026 aneb jak obstát ve výzvách příštího roku a zachovat si zdravý rozum. Byla určena především pro vás – čtenáře zpravodaje Škola v právu, kteří každý den nesete odpovědnost za chod škol a školských zařízení, a nám bylo velkou ctí se s některými z vás osobně potkat, vyslechnout vaše názory a společně sdílet témata, která nás všechny spojují.  Z vašich ohlasů, které jsme na místě zaznamenali, také vyplynulo, že konference byla smysluplná, praktická a správně načasovaná. Za tato slova děkujeme – jsou pro nás potvrzením, že má význam pokračovat. Protože kapacita byla omezená a mnoho z vás se jí nemohlo zúčastnit, přinášíme vám v tomto vydání to nejzajímavější, co v programu zaznělo. Nalistovat si můžete rozhovor s Petrem . . .

Školám a vzdělávání by nejvíce pomohlo, kdyby v dalších letech nebyly žádné reformy a celý systém se mohl stabilizovat, říká Petr Halada, starosta, učitel a předseda Pracovní skupiny pro školství, sport a kultury Sdružení místních samospráv ČR, které hájí zájmy nejen menších obcí, ale i jejich zřizovaných škol a školských zařízení. V rozhovoru vysvětluje, jak obce zvládají financování nepedagogických pracovníků, proč je nezbytné stabilní a předvídatelné rozpočtování škol, jak podpořit pedagogické kompetence a proč je důležité dlouhodobě investovat do kultury, sportu a komunitního života v obcích. Z rozhovoru se mimo jiné dozvíte:  Jaké dopady má převod financování nepedagogických pracovníků na obce? Co je potřeba změnit v systému financování školství, sportu a kultury, aby byl dlouhodobě stabilní a předvídatelný? Jaké kroky jsou nutné ke zlepšení kvality vzdělávání – od podpory pedagogů po postavení asistentů pedagoga a roli obcí?

Jak se připravit na změny, které přinese rok 2026? Odpověď na tuto otázku hledali účastníci odborné konference Ředitel školy 2026 aneb jak obstát ve výzvách příštího roku a zachovat si zdravý rozum, kterou 6. listopadu v Praze uspořádaly SMS-služby, s. r. o., , které mimo jiné poskytují školám a školským zařízením službu pověřence pro ochranu osobních údajů. Na setkání dorazilo okolo osmdesáti ředitelů a zástupců škol, obcí i odborných institucí, kteří společně diskutovali o legislativních změnách, financování regionálního školství i nových trendech ve vedení škol.

Překážky v práci na straně zaměstnance patří k běžným situacím pracovního života – od dočasné pracovní neschopnosti, návštěvy lékaře či péče o blízkého až po důležité osobní překážky. V polovině tohoto roku nabyla účinnost nejen novela zákoníku práce, ale také nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. A ačkoliv se o tom příliš nemluví, právě tato novela přinesla vyjasnění vybraných situací, které dříve působily komplikace. O co konkrétně jde?

Soudním rozhodnutím bylo dítě svěřeno do péče matky, zatímco otec je oprávněn stýkat se s dítětem v soudem určené dny. Rodiče mezi sebou následně uzavřeli dohodu o styku, která jim nebrání domluvit se případně i na širším rozsahu kontaktu.  Otec zároveň se školou standardně a bezproblémově komunikuje. Škola nyní zavedla nový elektronický informační systém pro rodiče přístupný z mobilního telefonu či počítače. Otci byl systém zpřístupněn stejně jako matce – rodiče zde přehled akcí, fotografie, aktuality i integrovaný omluvenkový systém. Ten je aktivní pro všechny rodiče. Pod naléháním matky se však škola s otcem dohodla, že bude pouze „pasivním uživatelem“, tedy že nebude systém aktivně využívat, s čímž otec souhlasil. Matka však tvrdí, že otec nemá mít přístup do systému vůbec, a požaduje, aby mu škola přístupová práva odebrala. Škola se však domnívá, že i omezení na pasivní využívání systému je spíše ústupkem otce že správně by mu vůbec v jeho plném využívání bránit neměla. Současně si klade otázku, zda má každou interakci s otcem předem konzultovat s matkou.

Nový spotřební koš, podle něhož mohou školní jídelny vařit od září, vyvolal vlnu emocí a rozdělil odborníky na výživu i samotné školní kuchyně. Nutriční specialistka Alexandra Košťálová, která stála v čele pracovní skupiny připravující novelu, však odmítá, že by změny znamenaly revoluci. V rozhovoru vysvětluje, proč považuje jasně stanovená pravidla za klíčová, jaký vliv měly zájmové skupiny na veřejnou debatu a proč podle ní osvěta sama ke změně nestačí. V rozhovoru se dočtete:  Proč byly úpravy spotřebního koše nutné a z čeho vycházely? Jaké mýty a zkreslené informace kolem novely šířila média i zájmové skupiny? Proč samotná osvěta nestačí a jakou roli hrají jasně stanovená pravidla? Jak bude v praxi probíhat přechodné období, školení a metodická podpora? Jaké jsou skutečné dopady na cenu obědů? A proč se odborná veřejnost neshodla a jaké zájmy se do debaty promítly?

Přibližně v polovině každého měsíce školního roku se ve středu ve 14 hodin ředitelé škol či jejich zástupci setkávají na odborném webináři Po škole s Evou Janečkovou. Náplní každého dílu je vždy konkrétní otázka z praxe především mateřských a základních škol, jíž detailně z pohledu školské legislativy analyzuje dlouholetá spolupracovnice SMS-služeb Eva Janečková. Stálí posluchači vědí, že nechybí ani praktické příklady. Klienti, pro něž je tento webinář součástí služby pověřence pro ochranu osobních údajů, i zájemci z řad veřejnosti mají navíc po vysílání k dispozici záznam, který je dostupný v klientské sekci webových stránek SMS-služeb. Pustit ze záznamu si tak lze i starší díly, a to i ty, které jsme vysílali v právě skončeném školním roce nebo v tom předcházejícím. To nejdůležitější nebo nejzajímavější z obsahu každého vysílání pak nabízíme také ve zpravodaji Škola v právu ve stejnojmenné rubrice Po škole s Evou Janečkovou, kde reflektujeme vysílání konkrétního měsíce. 

Odpovědi na nejčastější dotazy k financování nepedagogické práce zazněly během dvouhodinového vysílání podcastu 50:50, který ve čtvrtek 2. října odvysílaly SMS-služby v rámci SMS ČR Vzdělávání. Ke sledování se přihlásilo bezmála 200 posluchačů z řad zřizovatelů a ředitelů škol, kterých se tato oblast týká.

Se začátkem nového školního roku začalo také odpočítávání času, který mají školy se svými zřizovateli na přípravu na nový systém financování nepedagogů. Už od ledna 2026 budou nepedagogické činnosti ve škole hrazeny z rozpočtu zřizovatelů škol, kterým na to stát uvolní více peněz z vybraných daní. Jestli bude toto navýšení stačit, ukáže až praxe. Změna financování ovšem vyvolává mnoho otázek i v oblasti pracovně právní roviny. Té se z velké části věnuje i metodika, kterou vydalo ministerstvo školství na konci srpna. Co má dělat zřizovatel nebo škola, pokud v ní nenajde odpovědi na své otázky, vysvětluje tisková mluvčí MŠMT Veronika Lucká Loosová, které jsme se v druhé části rozhovoru zeptali také na další kontroverzní téma, jímž je povinné spojování škol u jednoho zřizovatele

Rodič dítěte podal mateřské škole v době zápisu žádost o přijetí svého potomka k předškolnímu vzdělávání. Tato žádost měla podpis pouze jednoho zákonného zástupce, ale škola v dobré víře, že mezi zákonnými zástupci panuje shoda, dítě přijala, jelikož splňovalo všechna kritéria. Na začátku nového školního roku ovšem obdržela nesouhlas druhého rodiče s přijetím dítěte k předškolnímu vzdělávání. Postupovala škola správně? A jak má reagovat na takový dodatečný nesouhlas?