Generativní umělá inteligence (AI) je fenoménem dnešní doby. Mnozí v ní vidí příležitost, jiní se jí obávají a vyvolává v nich negativní pocity. Proč se jí není třeba bát, ale k jejím výstupům přistupovat s ostražitostí, vysvětluje v rozhovoru Jakub Sedláček, vědec, který se rolí AI ve společnosti a jejímu vlivu na náš život již více jak deset let věnuje.

V loňském roce začala digitalizace „promlouvat“ do fungování státní správy s novou možností ověřovat totožnost fyzické osoby také prostřednictvím digitálního stejnopisu občanského průkazu, tzv. eDokladu. U veřejné správy nabíhá povinnost akceptovat požadavek na ověření tímto způsobem postupně. Od 1. ledna 2025 ale dopadá mj. i na obce a školy.

V polovině každého měsíce školního roku se ve středu ve 14 hodin ředitelé škol či jejich zástupci setkávají na odborném webináři Po škole s Evou Janečkovou. Náplní každého dílu je vždy konkrétní otázka z praxe především mateřských a základních škol, jíž detailně z pohledu školské legislativy analyzuje dlouholetá spolupracovnice SMS-služeb Eva Janečková. Stálí posluchači vědí, že nechybí ani praktické příklady. Klienti i zájemci z řad veřejnosti mají navíc po vysílání k dispozici záznam, který je dostupný v klientské sekci webových stránek SMS-služeb. Pustit ze záznamu si lze i starší vysílání. To nejdůležitější z obsahu každého dílu pak nabízíme také ve zpravodaji Škola v právu ve stejnojmenné rubrice Po škole s Evou Janečkovou, kde reflektujeme vysílání konkrétního měsíce.

Téma přístupu zřizovatelů ke školám a vzdělávání v obcích bylo v minulém roce frekventované. Vyjadřoval se k němu lecjaký odborník, výrazným hlasem promlouvala organizace PAQ Research, ke schopnostem a fungování menších zřizovatelů škol se vyjadřovala zejména hlasem Karla Garguláka. Ten se ve svých analýzách drží myšlenky, že české radnice dusí školství kvůli tomu, že prý raději investují do kanalizací a chodníků. Ale je to pravda? Možná by tato teze mohla dávat smysl v nějakém paralelním vesmíru, kde kanalizace a chodníky stojí na každém rohu jako symbol rozpočtového přebytku. Jenže v tom našem světě to vypadá jinak.

Škola čelí výtkám zákonných zástupců dvou dětí. Ty se týkají školního vzdělávacího programu jak na 1. stupni základní školy, tak i mateřské školy. Z jejich strany začalo docházet i k porušování školního řádu – pozdě oznamují nepřítomnost svých dětí ve škole, nedodržují časy k jejich vyzvedávání z mateřské školy i školní družiny, platby provedli bezhotovostně, ačkoliv škola s ohledem na svoji velikost vyžaduje pouze platby v hotovosti. Lze na základě výše uvedeného ukončit vzdělávání jednoho dítěte do mateřské školy (nejedná se o povinné předškolní vzdělávání) a u druhého dítěte ukončit docházku do školní družiny?

Pracovně právní otázky patří k těm složitějším oblastem, se kterými se ředitel školy ve své funkci setká. Vyznat se ve všech povinnostech a neudělat chybu může být někdy opravdu výzva. Opatrnost je pak nutná v situacích, kdy dojde ze strany zaměstnance dle ředitele školy k porušení pracovních povinností, které je nutné sankcionovat. A to třeba i tím nejpřísnějším trestem, kterým je okamžité zrušení pracovního poměru. Zajímavé usnesení k tomuto tématu vydal v polovině minulého roku Nejvyšší soud (sp. zn. 21 Cdo 1562/2023). Týkalo se alkoholu na pracovišti, konkrétně ve škole, a soudy se na všech úrovních přiklonily na stranu zaměstnanců, kteří odmítli dechovou zkoušku a bez omluvy pracoviště opustili.