Čím dál častěji se ve školách, v médiích, ale i odborných kruzích objevují statistiky, že dochází ke zhoršování psychického zdraví dětí a k nárustu rizikového chování ve školách. Za tímto trendem stojí mnoho příčin. Děti dnes čelí výzvám a společenským změnám, které předchozí generace vůbec nebo v takové míře nezažily. Typicky jde o neustálou přítomnost a vliv on-line světa sociálních médií. V reakci na rostoucí problémy se tak stává školní poradenské pracoviště (ŠPP) nedílnou a velmi důležitou součástí vzdělávacího prostředí. Podmínkou realizace služeb ŠPP je ovšem písemný souhlas žáka nebo zákonného zástupce. Ten má podobu informovaného souhlasu a velmi často se zaměňuje se souhlasem podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Jde ovšem o dva zcela odlišné dokumenty.

Odklady povinné školní docházky jsou považovány za jednu z největších bolestí českého školství. Od 90. let se jejich počet vyšplhal v každém ročníku k více jak 20 procentům. Dlouho se o nich mluvilo jako o problému, v tomto volebním období, které za pár měsíců skončí, se pak začala zdůrazňovat potřeba nové legislativy, která by pravidla pro přiznání odkladů upravila. Její návrh se v Poslanecké sněmovně objevil na začátku tohoto školního roku. A zdá se, že finální verzi podepsanou prezidentem můžeme mít do letních prázdnin.

Školy pro naplnění svých úkolů, které jim legislativa ukládá, potřebují pracovat s osobními údaji dětí, žáků, studentů, jejich zákonných zástupců, zaměstnanců a také jiných osob, které se školou přicházejí do kontaktu. Zpracování osobních údajů je ale často i součástí samotného procesu vzdělávání, což v dnešní době souvisí s rychle se vyvíjející oblastí digitálních nástrojů. V praxi si ovšem školy málokdy uvědomují, že osobním údajem jsou i informace, které by laik takto neoznačil. Často jde o soubor čísel, ke kterým se běžný uživatel počítače nikdy nedostane, ukládají se někde „tam, ve vesmíru internetu“, ale mají výraznou vypovídací hodnotu. A to je hlavní důvod, proč je třeba pochopit, co všechno je osobní údaj a jaké cesty vedou k jeho ochraně v prostředí internetu.  

Mateřská škola přijímá dítě, které má plnit povinné předškolní vzdělávání. Dle záznamů má trvalé bydliště ve spádu školy, rodina ovšem fakticky bydlí v jiném městě. S přihláškou zákonní zástupci zažádali o individuální vzdělávání dítěte, ale zároveň informovali, že dítě bude využívat služeb dětské skupiny v místě jejich pobytu. Je to dle platné legislativy možné?