Poskytování menstruačních potřeb zdarma ve školách je pro mnohé kontroverzní téma, které poslední dobou rezonuje napříč společností, a to jak s pozitivními, tak i negativními ohlasy. Děje se tak v souvislosti s tím, že v Česku přibývá škol, kde mají dívky vložky a tampony zdarma. Školy se tak snaží bojovat s menstruační chudobou a dostupností menstruačních pomůcek. Za iniciativou a osvětou stojí organizace Sola pomáhá, která na téma upozorňuje i na půdě Poslanecké sněmovny a ministerstva zdravotnictví. Je to opravdu nutné? A kdo to zaplatí, ptáme se v rozhovoru zástupkyní společnosti SOLA Lucie Gregorové a Ireny Hůlové. V rozhovoru se dočtete:  Co je to menstruační chudoba a proč je třeba o ní mluvit? Proč je třeba řešit nedostupnost menstruačních potřeb ve školách? V čem by se měla změnit hygienická vyhláška pro základní a střední školy? Co vyplynulo z kulatého stolu ve Sněmovně a na co se nyní čeká? A proč by měl náklady nést zřizovatel? S jakou zpětnou vazbou od škol a zřizovatelů se organizace setkává?

Zákoník práce prošel významnou novelou, která je známá jako flexinovela. Ta nabyla účinnosti 1. června. Klade si za cíl zvýšit flexibilitu pracovních vztahů, zjednodušit procesy pro zaměstnavatele a lépe sladit pracovní a rodinný život zaměstnanců. Novela přináší změny, které mají uvolnit ruce zaměstnavatelům a zmodernizovat pracovní trh. Změny se prolínají celým životním cyklem pracovního poměru. V následujícím textu se zaměříme na úpravy v oblasti zkušební doby, možnosti způsobu výplaty mzdy a zaměstnávání mladistvých.

Mateřská škola přijímá dítě, které má plnit povinné předškolní vzdělávání. Dle záznamů má trvalé bydliště ve spádu školy, rodina ovšem fakticky bydlí v jiném městě. S přihláškou zákonní zástupci zažádali o individuální vzdělávání dítěte, ale zároveň informovali, že dítě bude využívat služeb dětské skupiny v místě jejich pobytu. Je to dle platné legislativy možné?

Na začátku července má Senát projednat tzv. velkou novelu školského zákona. Ačkoliv mateřským, základním a středním školám přináší více než 30 různě významných změn, doprovodná diskuze se smrskla pouze na přílepek o převodu financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Pozornost si ovšem zaslouží i ostatní změny, ačkoliv i zde s ohledem na rozsah textu zmiňujeme jen ty z pohledu mateřských a základních škol nejpodstatnější.