Viry nezmizely, jen vypadají jinak a chtějí data ve vašich počítačích

Před deseti, patnácti lety jsme se všichni báli počítačových virů. A i když jsme byli ochotni zaplatit za ochranu před nimi, bylo téměř nevyhnutelné „chytit virus“. Asi každý z nás se setkal s chybovou hláškou, nutností reinstalace nebo nečekanou a nechtěnou změnou vzhledu. Taky jsme si zopoakovali základy řecké mytologie, když jsme se pokoušeli zjistit, proč se v našem počítači objevil tzv. trojský kůň. V posledních letech se zdá, jako kdyby viry z počítačů zmizely a nahradily je přímé útoky hackerů. Výmýtili jsme je snad jako pravé neštovice? Poměrně plynulý tok mediálních informací o úniku dat z různých komerčních firem nebo veřejného sektoru svědčí o tom, že tomu tak určitě není. Došlo jen ke změně v chování jak útočníků, tak i uživatelů digitálních technologií.

GDPR a kybernetická bezpečnost: Jaký je jejich vzájemný vztah?

Kybernetická bezpečnost je pojem, který se ve všech pádech a téměř neustále skloňuje ve veřejném prostoru. I proto, že se náš život čím dál tím víc přesouvá do digitálního světa. Faktem je ale i skutečnost, že rychlost, kterou tento přesun nabral, často neodpovídá rychlosti úvah o tom, jak chránit naše data nebo data ostatních, a následné realizaci této ochrany a dodržování zabezpečení. Máme přece to GDPR, udělali jsme to, co po nás pověřenec chtěl, takže je všechno v pořádku. I s tímto tvrzením se lze čas od času setkat. Jaký je ale vztah mezi GDPR a skutečnou realizací kybernetické bezpečnosti a jak motivovat vlastní zaměstnance k tomu, aby měli zájem o bezpečnost osobních údajů nejen svých, ale i těch, které mají ve škole na starosti?