Poskytování menstruačních potřeb zdarma ve školách je pro mnohé kontroverzní téma, které poslední dobou rezonuje napříč společností, a to jak s pozitivními, tak i negativními ohlasy. Děje se tak v souvislosti s tím, že v Česku přibývá škol, kde mají dívky vložky a tampony zdarma. Školy se tak snaží bojovat s menstruační chudobou a dostupností menstruačních pomůcek. Za iniciativou a osvětou stojí organizace Sola pomáhá, která na téma upozorňuje i na půdě Poslanecké sněmovny a ministerstva zdravotnictví. Je to opravdu nutné? A kdo to zaplatí, ptáme se v rozhovoru zástupkyní společnosti SOLA Lucie Gregorové a Ireny Hůlové. V rozhovoru se dočtete:  Co je to menstruační chudoba a proč je třeba o ní mluvit? Proč je třeba řešit nedostupnost menstruačních potřeb ve školách? V čem by se měla změnit hygienická vyhláška pro základní a střední školy? Co vyplynulo z kulatého stolu ve Sněmovně a na co se nyní čeká? A proč by měl náklady nést zřizovatel? S jakou zpětnou vazbou od škol a zřizovatelů se organizace setkává?

Zákoník práce prošel významnou novelou, která je známá jako flexinovela. Ta nabyla účinnosti 1. června. Klade si za cíl zvýšit flexibilitu pracovních vztahů, zjednodušit procesy pro zaměstnavatele a lépe sladit pracovní a rodinný život zaměstnanců. Novela přináší změny, které mají uvolnit ruce zaměstnavatelům a zmodernizovat pracovní trh. Změny se prolínají celým životním cyklem pracovního poměru. V následujícím textu se zaměříme na úpravy v oblasti zkušební doby, možnosti způsobu výplaty mzdy a zaměstnávání mladistvých.

Mateřská škola přijímá dítě, které má plnit povinné předškolní vzdělávání. Dle záznamů má trvalé bydliště ve spádu školy, rodina ovšem fakticky bydlí v jiném městě. S přihláškou zákonní zástupci zažádali o individuální vzdělávání dítěte, ale zároveň informovali, že dítě bude využívat služeb dětské skupiny v místě jejich pobytu. Je to dle platné legislativy možné?

Na začátku července má Senát projednat tzv. velkou novelu školského zákona. Ačkoliv mateřským, základním a středním školám přináší více než 30 různě významných změn, doprovodná diskuze se smrskla pouze na přílepek o převodu financování nepedagogických pracovníků a ostatních neinvestičních výdajů (ONIV). Pozornost si ovšem zaslouží i ostatní změny, ačkoliv i zde s ohledem na rozsah textu zmiňujeme jen ty z pohledu mateřských a základních škol nejpodstatnější. 

Čím dál častěji se ve školách, v médiích, ale i odborných kruzích objevují statistiky, že dochází ke zhoršování psychického zdraví dětí a k nárustu rizikového chování ve školách. Za tímto trendem stojí mnoho příčin. Děti dnes čelí výzvám a společenským změnám, které předchozí generace vůbec nebo v takové míře nezažily. Typicky jde o neustálou přítomnost a vliv on-line světa sociálních médií. V reakci na rostoucí problémy se tak stává školní poradenské pracoviště (ŠPP) nedílnou a velmi důležitou součástí vzdělávacího prostředí. Podmínkou realizace služeb ŠPP je ovšem písemný souhlas žáka nebo zákonného zástupce. Ten má podobu informovaného souhlasu a velmi často se zaměňuje se souhlasem podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Jde ovšem o dva zcela odlišné dokumenty.

Odklady povinné školní docházky jsou považovány za jednu z největších bolestí českého školství. Od 90. let se jejich počet vyšplhal v každém ročníku k více jak 20 procentům. Dlouho se o nich mluvilo jako o problému, v tomto volebním období, které za pár měsíců skončí, se pak začala zdůrazňovat potřeba nové legislativy, která by pravidla pro přiznání odkladů upravila. Její návrh se v Poslanecké sněmovně objevil na začátku tohoto školního roku. A zdá se, že finální verzi podepsanou prezidentem můžeme mít do letních prázdnin.