Ve vzdělávání dětí hrají významnou roli jejich rodiče. Už na začátku vybírají pro své ratolesti školy, které by mohly vyhovovat jejich představám o dobrém vzdělání. Někdy se ovšem představy školy a rodičů začnou v průběhu vzdělávání lišit a mohou vznikat složité komunikační situace, které dokáží vzájemné vztahy velmi rychle zkazit. Zlepšit pochopení mezi rodiči a školou se snaží organizace „Co nevíte o škole“. Její zástupci Helena Zitková a Michal Ševčík apelují na rodiče, aby se nebáli zeptat kdykoliv, když se jim něco ve škole dítěte nebude líbit. V rozhovoru se mimo jiné dočtete: Proč je třeba přistupovat ke škole více kriticky? Co je důležitější než rodičovské parlamenty či školské rady? Umí dát český rodič najevo, že se mu něco nelíbí? Jak vypadá nezdravá komunikace mezi rodiči a školou? V čem vězí hlavní problém a jak co by se to dalo změnit?

Převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele (obce, kraje) může vést k situaci, kdy bude muset škola snížit pracovní úvazky některých zaměstnanců, pokud zřizovatel nebude schopen plně financovat stávající počet úvazků. Postačí, pokud se takovému zaměstnanci předloží jen nová smlouva? A lze mu dát výpověď, i když s tím nebude souhlasit?

Služby pověřence poskytují SMS-služby, s. r. o., školám a školským zařízením již více jak sedm let. Za tu dobu má společnost nejen potřebné know-how, jež využívá ve prospěch svých klientů, ale také určitý nadhled nad problematikou ochrany osobních údajů a obsahem GDPR. Aby ne. Vždyť pověřenci jsou také jenom lidi, o čemž svědčí i jejich odpovědi na otázky, které se zdaleka netýkají čistě pouze ochrany osobních údajů.

Novela zákoníku práce, která vstoupila v platnost na začátku června, přináší řadu zásadních změn. O některých Škola v právu informovala hned v červnovém čísle. Ve výčtu nyní pokračujeme. Zaměříme se na oblast ukončení pracovního poměru a zaměstnávání rodičů.

Víte, co mají společného Skotsko, Nový Zéland, Německo. Francie, Anglie nebo Keňa? Všechny tyto země zavedly v minulých pěti letech programy na cenově zvýhodněné nebo bezplatné dodávání menstruačních potřeb do škol, Keňa to udělala již v roce 2017. Ostatní státy se snaží snižovat cenu těchto výrobků například nulovou nebo sníženou daní ze spotřeby. V České republice se otázka dostupnosti menstruačních potřeb naplno otevřela na jaře tohoto roku. Ministerstvo školství soutěžilo s ministerstvem zdravotnictví  ve vzájemném obviňování, kdo víc změnu brzdí. Nakonec, možná trochu natruc, vložilo ministerstvo zdravotnictví do připomínkového řízení novelu hygienické vyhlášky, která zavádí povinnost pro školy zajistit menstruační potřeby na toaletách. Finální znění ovšem dává velkou míru autonomie zřizovatelům i ředitelům škol v tom, jakým způsobem tuto povinnost naplní.

V první polovině letošního roku byly schváleny dvě novely školského zákona, které přinášejí změny do systému vzdělávání. Účinnost jedné z nich je stanovena od začátku školního roku 2025/2026, tedy od 1. září 2025. Účinnost druhé novely je pak od 1. ledna 2026. První novela upravuje pravidla pro přiznání odkladu zahájení povinné školní docházky, druhá upravuje proces vzdělávání i organizace školské soustavy, včetně převodu financování nepedagogických zaměstnanců. K novelám byly předloženy i novely prováděcích předpisů – nařízení a vyhlášek, které ovlivní mateřské a základní školy. Tady je přehled nejzásadnějších změn, které novely podzákonných předpisů přinesou.

Ředitelé škol, zpozorněte! Právě pro vás se ve čtvrtek 6. listopadu v Praze chystá konference s názvem Ředitel školy 2026 aneb jak obstát ve výzvách příštího roku a zachovat si zdravý rozum. Cílovou skupinou jsou ovšem podle organizátorů nejen ředitelé škol, ale také zástupci zřizovatelů, kterým není školská problematika lhostejná. O přípravách konference a jejím programu jsme hovořili s Janem Bartoničkou ze SMS-služby.