Minulé volební období přineslo do škol mimo jiné dva zásadní a obecně vítané kroky – systémové ukotvení podpůrných pozic, jako jsou školní psychologové a speciální pedagogové, a také další profesionalizaci přípravy učitelů a ředitelů.  Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) ČR, má však obavy, že tyto významné změny zastíní negativní pocity z chaotického převodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele a také z odkladové novely školského zákona. Kriticky se staví i k programovému prohlášení nové vlády, která se má po Novém roce ujmout své funkce. Podle něj je nutné vyjasnit osud rozběhnutých reforem a nastavit spravedlivější podmínky pro menší obce a jejich školy. Za velké téma také považuje vymahatelnost školní docházky a avizované omezení inkluze, které však podle něj nesmí proběhnout bez funkční náhrady. V rozhovoru se mimo jiné dočtete: Co hrozí školám, pokud nová vláda nevyjasní svůj postoj k probíhajícím reformám? Proč mohou odkladová novela a převod financování nepedagogů způsobit výrazné nerovnosti mezi regiony? Jaké konkrétní slabiny má plánované omezení inkluze a proč může bez jasné náhrady situaci ještě zhoršit?

V první třídě se objevil žák, který má od začátku roku výraznou absenci a mnoho pozdních příchodů. Škola o situaci informovala OSPOD, rodiče se školou ale příliš nespolupracují a na výzvy reagují neadekvátně, ať už při osobních setkání, nebo v e-mailové komunikaci. Jak má škola v takové situaci správně postupovat?

Snímky z výuky, fotografie z výletů či videozáznamy ze školních akademií. Pořizování a publikování audiovizuálních záznamů je v životě školy každodenní realitou. Realitou je ale také uplatňování rozdílných pravidel týkajících se požadování souhlasů při vytváření a zveřejňování těchto záznamů, které zpracovávají podobizny dětí, žáků nebo zaměstnanců školy. Ucelený dokument s jednotnými a jasnými pravidly, navíc zaštítěný Národním pedagogickým institutem (NPI), by proto byl pro ředitele škol i pověřence velmi vítaným pomocníkem. Nedávno vydaný materiál „Jak na pořizování fotek a videí ve škole“ ovšem výše jmenované cíle nesplnil. Naopak jej považujeme za metodicky nedostatečný a v některých pasážích dokonce právně zavádějící, což může školy vystavit zbytečným rizikům porušení GDPR.

Rozdíly mezi školami v jednotlivých regionech se prohlubují. Česká školní inspekce proto spustila program KOMPAS, který má pomáhat školám najít správný směr a získat cílenou podporu přesně tam, kde ji potřebují. Ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal v rozhovoru na konferenci Ředitel školy 2026 vysvětlil smysl programu, dopad na venkovské školy, ale i roli zřizovatelů.

Vážená paní ředitelko, vážený pane řediteli, milí čtenáři, na začátku listopadu se uskutečnil první ročník konference Ředitel školy 2026 aneb jak obstát ve výzvách příštího roku a zachovat si zdravý rozum. Byla určena především pro vás – čtenáře zpravodaje Škola v právu, kteří každý den nesete odpovědnost za chod škol a školských zařízení, a nám bylo velkou ctí se s některými z vás osobně potkat, vyslechnout vaše názory a společně sdílet témata, která nás všechny spojují.  Z vašich ohlasů, které jsme na místě zaznamenali, také vyplynulo, že konference byla smysluplná, praktická a správně načasovaná. Za tato slova děkujeme – jsou pro nás potvrzením, že má význam pokračovat. Protože kapacita byla omezená a mnoho z vás se jí nemohlo zúčastnit, přinášíme vám v tomto vydání to nejzajímavější, co v programu zaznělo. Nalistovat si můžete rozhovor s Petrem . . .

Školám a vzdělávání by nejvíce pomohlo, kdyby v dalších letech nebyly žádné reformy a celý systém se mohl stabilizovat, říká Petr Halada, starosta, učitel a předseda Pracovní skupiny pro školství, sport a kultury Sdružení místních samospráv ČR, které hájí zájmy nejen menších obcí, ale i jejich zřizovaných škol a školských zařízení. V rozhovoru vysvětluje, jak obce zvládají financování nepedagogických pracovníků, proč je nezbytné stabilní a předvídatelné rozpočtování škol, jak podpořit pedagogické kompetence a proč je důležité dlouhodobě investovat do kultury, sportu a komunitního života v obcích. Z rozhovoru se mimo jiné dozvíte:  Jaké dopady má převod financování nepedagogických pracovníků na obce? Co je potřeba změnit v systému financování školství, sportu a kultury, aby byl dlouhodobě stabilní a předvídatelný? Jaké kroky jsou nutné ke zlepšení kvality vzdělávání – od podpory pedagogů po postavení asistentů pedagoga a roli obcí?

Jak se připravit na změny, které přinese rok 2026? Odpověď na tuto otázku hledali účastníci odborné konference Ředitel školy 2026 aneb jak obstát ve výzvách příštího roku a zachovat si zdravý rozum, kterou 6. listopadu v Praze uspořádaly SMS-služby, s. r. o., , které mimo jiné poskytují školám a školským zařízením službu pověřence pro ochranu osobních údajů. Na setkání dorazilo okolo osmdesáti ředitelů a zástupců škol, obcí i odborných institucí, kteří společně diskutovali o legislativních změnách, financování regionálního školství i nových trendech ve vedení škol.

Překážky v práci na straně zaměstnance patří k běžným situacím pracovního života – od dočasné pracovní neschopnosti, návštěvy lékaře či péče o blízkého až po důležité osobní překážky. V polovině tohoto roku nabyla účinnost nejen novela zákoníku práce, ale také nařízení vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci. A ačkoliv se o tom příliš nemluví, právě tato novela přinesla vyjasnění vybraných situací, které dříve působily komplikace. O co konkrétně jde?

Soudním rozhodnutím bylo dítě svěřeno do péče matky, zatímco otec je oprávněn stýkat se s dítětem v soudem určené dny. Rodiče mezi sebou následně uzavřeli dohodu o styku, která jim nebrání domluvit se případně i na širším rozsahu kontaktu.  Otec zároveň se školou standardně a bezproblémově komunikuje. Škola nyní zavedla nový elektronický informační systém pro rodiče přístupný z mobilního telefonu či počítače. Otci byl systém zpřístupněn stejně jako matce – rodiče zde přehled akcí, fotografie, aktuality i integrovaný omluvenkový systém. Ten je aktivní pro všechny rodiče. Pod naléháním matky se však škola s otcem dohodla, že bude pouze „pasivním uživatelem“, tedy že nebude systém aktivně využívat, s čímž otec souhlasil. Matka však tvrdí, že otec nemá mít přístup do systému vůbec, a požaduje, aby mu škola přístupová práva odebrala. Škola se však domnívá, že i omezení na pasivní využívání systému je spíše ústupkem otce že správně by mu vůbec v jeho plném využívání bránit neměla. Současně si klade otázku, zda má každou interakci s otcem předem konzultovat s matkou.

Nový spotřební koš, podle něhož mohou školní jídelny vařit od září, vyvolal vlnu emocí a rozdělil odborníky na výživu i samotné školní kuchyně. Nutriční specialistka Alexandra Košťálová, která stála v čele pracovní skupiny připravující novelu, však odmítá, že by změny znamenaly revoluci. V rozhovoru vysvětluje, proč považuje jasně stanovená pravidla za klíčová, jaký vliv měly zájmové skupiny na veřejnou debatu a proč podle ní osvěta sama ke změně nestačí. V rozhovoru se dočtete:  Proč byly úpravy spotřebního koše nutné a z čeho vycházely? Jaké mýty a zkreslené informace kolem novely šířila média i zájmové skupiny? Proč samotná osvěta nestačí a jakou roli hrají jasně stanovená pravidla? Jak bude v praxi probíhat přechodné období, školení a metodická podpora? Jaké jsou skutečné dopady na cenu obědů? A proč se odborná veřejnost neshodla a jaké zájmy se do debaty promítly?