České školy mají od února k dispozici novou metodiku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), která upravuje možnosti regulace mobilních telefonů ve výuce i o přestávkách. Dokument zavádí takzvaný modulární systém. Souběžně zveřejněná výzkumná zpráva vědců z Masarykovy univerzity (MU) však před radikálními plošnými zákazy varuje. Samotný zákaz mobilů podle těchto dat totiž studijní výsledky přímo nezlepší a na duševní pohodu žáků překvapivě nemá vliv. Jak tedy najít rovnováhu mezi digitálním vzděláváním a ochranou soustředění dětí?

Zřizovatel je nespokojen s ředitelem školy (příspěvkové organizace). Podle jeho názoru ředitel nečiní dostatečně vhodné kroky v úpravě pracovního vztahu vůči jednomu zaměstnanci školy, dále nedodal návrh rozpočtu a webové stránky školy neobsahují platné údaje o zaměstnancích. Jak může v tomto případě zřizovatel postupovat?

Ve škole je v pracovním poměru speciální pedagog se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (magisterské studium). Jde o vzdělání speciálně pedagogického poradenského typu. Může tento zaměstnanec vykonávat komplexní speciálně pedagogickou činnost se zaměřením na logopedii mimo školní budovu nebo školské poradenské zařízení v rámci volné živnosti „Mimoškolní výchova a vzdělávání“?

Školní řád představuje pro ředitele školy nezbytný nástroj řízení, v rukou České školní inspekce či právních zástupců rodičů se však může snadno změnit v přitěžující okolnost. Přestože školský zákon v § 30 jasně definuje jeho povinný obsah, aplikační praxe naráží na limity soukromého práva a rodičovské odpovědnosti. Tento text analyzuje tři oblasti, které bývají problematické z hlediska obsahu i míry naplnění povinností: snahu o nastavení pravidel chování mimo školu, procesní pochybení při vydávání dětí nezletilým osobám a legislativní hranice při omlouvání absencí.

Zřizovatel odmítá hradit povinné úrazové pojištění pedagogických zaměstnanců školy, které bylo do 31. prosince 2025 financováno z prostředků na tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje). Lze tyto položky hradit z jiných zdrojů, pokud zřizovatel škole neposkytne dostatek financí?

Systém pedagogicko-psychologického poradenství v České republice stojí na prahu největší změny za poslední dekádu. Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která v březnu prošla připomínkovým řízením, přináší zcela nový model financování školských poradenských zařízení (ŠPZ). Dosavadní krajské normativy, které způsobovaly značné regionální rozdíly v dostupnosti i kvalitě služeb, nahradí soustava celostátních normativů založených na reálném objemu a náročnosti poskytované péče. Pro ředitele mateřských a základních škol to znamená nejen stabilnější partnerství s poradnami, ale i úpravu standardních činností jejich vlastních poradenských pracovníků přímo ve školách.