Je nepochybné, že možnosti úspor veřejných rozpočtů se hledají i v oblasti školství. Proto opět nabírají na intenzitě diskuze, jestli by se ty nejmenší, často venkovské školy neměly zrušit nebo sloučit s jinými školami pod jedno ředitelství. Ve společnosti pak stále přetrvávají předsudky o tom, že co je městské, je rozhodně lepší než venkovské, a že městská škola připraví děti lépe než ta venkovská. Obojí je paradoxní v časech nedostatku míst ve školách a s přihlédnutím k datům, jež vycházejí z průzkumů mimo jiné České školní inspekce, podle nichž děti z venkovských škol dosahují na 1. stupni velmi dobrých výsledků v matematice i češtině. Jak dnes vypadá úspěšná venkovská škola a co všechno se muselo změnit, aby ze stavu před uzavřením dosáhla takové prestiže, že ji dnes navštěvuje 150 žáků, z nichž je jedna třetina nespádových? I na to se ptáme Lenky Špittové, která již deset let vede právě takovou základní a mateřskou školu. Nachází se v Křešicích v Ústeckém kraji.