V posledních měsících se opět rozvinula politická debata o snížení hranice trestní odpovědnosti, často podpořená mediálními titulky o rostoucí brutalitě dětských deliktů. Data Institutu pro kriminologii a sociální prevenci (IKSP) však ukazují, že realita je jiná a mediální obraz dětské kriminality neodpovídá skutečným statistikám. V rozhovoru s Janou Hulmákovou, která se v IKSP věnuje tématu dětské kriminality a je autorkou několika odborných studií na toto téma, rozklíčujeme, co skutečně stojí za agresivním chováním dětí a zda je represe účinnějším nástrojem než prevence v rámci školského systému. V rozhovoru se mimo jiné dočtete:  Jsou dnešní děti skutečně agresivnější, nebo jde jen o dojem vyvolaný sociálními sítěmi a mediálními titulky? Pomohlo by dřívější trestání k prevenci, nebo bychom si jím jen dříve „vyráběli“ budoucí recidivisty? Proč odborníci varují před přílišnou stigmatizací problematických žáků a co je v reakci školy na delikt důležitější než samotný trest?

Díky poslední velké novele školského zákona došlo k výrazné proměně vzájemného postavení mezi vedením škol a jejich zřizovateli. Dlouhodobě nastavované vyvážení vztahu mezi ředitelem školy a zřizovatelem se dle některých názorů vychýlilo ve prospěch zřizovatelské kompetence. Novela školského zákona s sebou přinesla nejen změny v průběhu a důsledcích konkurzního řízení, ale především zavedla zcela nový důvod pro ukončení funkce a posílila kontrolní mechanismy. Vzájemný vztah také zásadně proměnil převod financování nepedagogické práce na zřizovatele, což do budoucna doplní i plánované slučování školních subjektů. Zatímco některé změny se již realizovaly, další na své praktické provedení čekají. To se týká zejména procesu slučování škol jednoho zřizovatele. Co to znamená pro vztah mezi zřizovatelem a ředitelem školy?

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy představilo letos v dubnu pod vedením staronového ministra Roberta Plagy hlavní priority pro oblast vzdělávání na léta 2026 až 2029. Nový dokument se otevřeně hlásí k návratu ke Strategii 2030+ a slibuje větší strategickou kontinuitu i předvídatelnou podporu ze strany státu. Co konkrétně vytyčené cíle znamenají pro každodenní praxi a na jaké novinky se regionální školství musí v nadcházejících letech připravit?

Řízení školy v roce 2026 vyžaduje víc než jen znalost paragrafů. Vedoucí autorského kolektivu Stanislav Polčák vysvětluje, proč moderní ředitel i zřizovatel potřebují vhled do pracovního práva, bezpečnosti i financování, a jak jim v tom nová kniha pomůže získat klidnější spaní.

Musí škola získat souhlas zákonných zástupců, pokud chce v prostorách školních chodeb vystavit žákovská díla, a to i po dobu delší, než žák danou školu navštěvuje?

Dcera zaměstnankyně školy plánuje svatbu na sobotu. Zaměstnankyně nyní po řediteli školy požaduje pracovní volno na předcházející pátek s odkazem na svůj výklad zákoníku práce. Zakládá se její nárok na pravdě?

Bývalý absolvent základní školy prošel procesem změny pohlaví, s čímž souviselo i přidělení nového rodného čísla. Nyní žádá školu o vydání dokladu o vzdělání s novou identitou. Jak má škola v takovém případě postupovat?

České školy mají od února k dispozici novou metodiku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), která upravuje možnosti regulace mobilních telefonů ve výuce i o přestávkách. Dokument zavádí takzvaný modulární systém. Souběžně zveřejněná výzkumná zpráva vědců z Masarykovy univerzity (MU) však před radikálními plošnými zákazy varuje. Samotný zákaz mobilů podle těchto dat totiž studijní výsledky přímo nezlepší a na duševní pohodu žáků překvapivě nemá vliv. Jak tedy najít rovnováhu mezi digitálním vzděláváním a ochranou soustředění dětí?

Zřizovatel je nespokojen s ředitelem školy (příspěvkové organizace). Podle jeho názoru ředitel nečiní dostatečně vhodné kroky v úpravě pracovního vztahu vůči jednomu zaměstnanci školy, dále nedodal návrh rozpočtu a webové stránky školy neobsahují platné údaje o zaměstnancích. Jak může v tomto případě zřizovatel postupovat?

Ve škole je v pracovním poměru speciální pedagog se státní závěrečnou zkouškou z logopedie a surdopedie (magisterské studium). Jde o vzdělání speciálně pedagogického poradenského typu. Může tento zaměstnanec vykonávat komplexní speciálně pedagogickou činnost se zaměřením na logopedii mimo školní budovu nebo školské poradenské zařízení v rámci volné živnosti „Mimoškolní výchova a vzdělávání“?