Školní řád představuje pro ředitele školy nezbytný nástroj řízení, v rukou České školní inspekce či právních zástupců rodičů se však může snadno změnit v přitěžující okolnost. Přestože školský zákon v § 30 jasně definuje jeho povinný obsah, aplikační praxe naráží na limity soukromého práva a rodičovské odpovědnosti. Tento text analyzuje tři oblasti, které bývají problematické z hlediska obsahu i míry naplnění povinností: snahu o nastavení pravidel chování mimo školu, procesní pochybení při vydávání dětí nezletilým osobám a legislativní hranice při omlouvání absencí.

Zřizovatel odmítá hradit povinné úrazové pojištění pedagogických zaměstnanců školy, které bylo do 31. prosince 2025 financováno z prostředků na tzv. ONIV (ostatní neinvestiční výdaje). Lze tyto položky hradit z jiných zdrojů, pokud zřizovatel škole neposkytne dostatek financí?

Systém pedagogicko-psychologického poradenství v České republice stojí na prahu největší změny za poslední dekádu. Novela vyhlášky č. 72/2005 Sb., o poskytování poradenských služeb ve školách a školských poradenských zařízeních, která v březnu prošla připomínkovým řízením, přináší zcela nový model financování školských poradenských zařízení (ŠPZ). Dosavadní krajské normativy, které způsobovaly značné regionální rozdíly v dostupnosti i kvalitě služeb, nahradí soustava celostátních normativů založených na reálném objemu a náročnosti poskytované péče. Pro ředitele mateřských a základních škol to znamená nejen stabilnější partnerství s poradnami, ale i úpravu standardních činností jejich vlastních poradenských pracovníků přímo ve školách.

České školství prochází transformací, jejímž středobodem je role ředitele školy jakožto pedagogického lídra. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) proto přichází s dokumentem Kompetenční rámec ředitele školy, jenž má definovat standardy pro vedení škol v České republice. Strategický materiál, který byl v polovině února uvolněn k veřejnému připomínkování, poprvé v českém kontextu uceleně a strukturovaně popisuje klíčové kompetence nezbytné pro úspěšné řízení škol ve 21. století. Jaké jsou čtyři hlavní pilíře dokumentu a jaký má význam pro profesní rozvoj i budoucí hodnocení ředitelů mateřských a základních škol?

Při jednání se zákonnými zástupci dítěte došlo k neoprávněné manipulaci se zápisem. Otec žáka do dokumentu svévolně doplnil vlastní body a k nim připojil napodobený grafický podpis ředitele. Následně vznesl požadavek na založení tohoto pozměněného dokumentu do školního spisu. Jak má škola při řešení této situace postupovat?

Zápisy do prvních tříd se pro ředitele základních škol v atraktivních lokalitách či rostoucích obcích staly spíše zdrojem stresu než radostným vítáním nových žáků. Dlouholetou bezmoc nad „spádovou turistikou“, kdy účelové změny trvalého pobytu v evidenci obyvatel působily jako nezpochybnitelný fakt, však ukončil únorový rozsudek Městského soudu v Praze ve sporu mezi Prahou 6 a Magistrátem hl. m. Prahy. Tento judikát poprvé autoritativně potvrzuje, že ředitel školy není jen pasivním příjemcem přihlášek, ale má právo – a v zájmu spravedlnosti i povinnost – zkoumat, zda je deklarované bydliště žáka reálné či pouze fiktivní, změněné za účelem přijetí do základní školy. Pro školy se tím otevírá cesta k materiálnímu posuzování trvalého pobytu, ovšem za dodržení přísných procesních pravidel.

V posledních letech jsme v důsledku událostí, které se ve školách bohužel odehrály, svědky nebývalého tlaku na digitalizaci a zvyšování bezpečnosti v budovách škol a školských zařízení. Ředitelé mateřských a základních škol často stojí před otázkou, jak efektivně zajistit kontrolu vstupu do budov, ochránit děti před nepovolanými osobami a jako vedlejší efekt třeba snížit administrativní zátěž spojenou s evidencí docházky zaměstnanců či výdejem obědů. S rozvojem digitalizace a nových technologií se jako lákavé řešení jeví biometrické systémy, zejména ty využívající otisky prstů. Tyto nástroje slibují konec ztracených čipů nebo zapomenutých karet a alespoň určitou jistotu, že do školy vstoupil skutečně ten, kdo je k tomu oprávněn. Nicméně to, co vypadá jako technologická spása pro bezpečnost školy, může být z pohledu práva na ochranu osobních údajů velkým problémem. Také aktuální praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) potvrzuje, že hranice mezi moderním zabezpečením a protiprávním zásahem do soukromí je v případě biometrických systémů tenká.

Vážené paní ředitelky, vážení páni ředitelé, milí čtenáři, stojíme na prahu druhého pololetí a s ním přichází na základních školách čas nejen tradičního hodnocení studijních výsledků žáků, ale také příležitost k rekapitulaci legislativního dění. To se na školy po nástupu nové vlády opět valí s intenzitou sněhové vánice – a těch jsme si v průběhu ledna užili hned několik. Aktuální vládní prohlášení kabinetu Andreje Babiše sice deklaruje školství jako jednu ze svých priorit, nicméně mnozí z nás – na základě předchozích zkušeností – tuší, že „papír snese všechno“. Klíčové bude, jakým způsobem se intenzivně proklamované navýšení rozpočtů a revize vzdělávacích programů promítnou do každodenní reality ředitelen a sboroven. Sliby o snižování administrativní zátěže slýcháme už téměř deset let. Mezitím však v datových schránkách škol přibývají metodické pokyny a výkaznictví se . . .

Z Finska až do českých lavic: Finský program KiVa v posledních letech mění klima i v českých třídách. Jak náročné je přenést skandinávské know-how do českého prostředí a proč je klíčem k úspěchu změna postoje celé skupiny, a nikoliv jen potrestání agresora? Na tyto i další otázky odpovídá Egle Havrdová, ředitelka programu KiVa pro Českou republiku. Z rozhovoru se mimo jiné dozvíte: že program kombinuje důslednost s podporou a místo trestání se zaměřuje na porozuměním že program učí rozpoznávat rizikové situace a včas na ně reagovat že zavádění programu je dlouhodobý proces, který trvá tři roky… že s prevencí šikany je dobré začít ideálně už v předškolním věku

Přibližně v polovině každého měsíce školního roku se ve středu ve 14 hodin ředitelé škol či jejich zástupci setkávají na odborném webináři Po škole s Evou Janečkovou. Náplní každého dílu je vždy konkrétní otázka z praxe především mateřských a základních škol, jíž detailně z pohledu školské legislativy analyzuje dlouholetá spolupracovnice SMS-služeb Eva Janečková. Stálí posluchači vědí, že nechybí ani praktické příklady. Klienti, pro něž je tento webinář součástí služby pověřence pro ochranu osobních údajů, i zájemci z řad veřejnosti mají navíc po vysílání k dispozici záznam, který je dostupný v klientské sekci webových stránek SMS-služeb. Pustit ze záznamu si tak lze i starší díly, a to i ty, které jsme vysílali v právě skončeném školním roce nebo v tom předcházejícím. To nejdůležitější nebo nejzajímavější z obsahu každého vysílání pak nabízíme také ve zpravodaji Škola v právu ve stejnojmenné rubrice Po škole s Evou Janečkovou, kde reflektujeme vysílání konkrétního měsíce.