Zápisy do prvních tříd se pro ředitele základních škol v atraktivních lokalitách či rostoucích obcích staly spíše zdrojem stresu než radostným vítáním nových žáků. Dlouholetou bezmoc nad „spádovou turistikou“, kdy účelové změny trvalého pobytu v evidenci obyvatel působily jako nezpochybnitelný fakt, však ukončil únorový rozsudek Městského soudu v Praze ve sporu mezi Prahou 6 a Magistrátem hl. m. Prahy. Tento judikát poprvé autoritativně potvrzuje, že ředitel školy není jen pasivním příjemcem přihlášek, ale má právo – a v zájmu spravedlnosti i povinnost – zkoumat, zda je deklarované bydliště žáka reálné či pouze fiktivní, změněné za účelem přijetí do základní školy. Pro školy se tím otevírá cesta k materiálnímu posuzování trvalého pobytu, ovšem za dodržení přísných procesních pravidel.

V posledních letech jsme v důsledku událostí, které se ve školách bohužel odehrály, svědky nebývalého tlaku na digitalizaci a zvyšování bezpečnosti v budovách škol a školských zařízení. Ředitelé mateřských a základních škol často stojí před otázkou, jak efektivně zajistit kontrolu vstupu do budov, ochránit děti před nepovolanými osobami a jako vedlejší efekt třeba snížit administrativní zátěž spojenou s evidencí docházky zaměstnanců či výdejem obědů. S rozvojem digitalizace a nových technologií se jako lákavé řešení jeví biometrické systémy, zejména ty využívající otisky prstů. Tyto nástroje slibují konec ztracených čipů nebo zapomenutých karet a alespoň určitou jistotu, že do školy vstoupil skutečně ten, kdo je k tomu oprávněn. Nicméně to, co vypadá jako technologická spása pro bezpečnost školy, může být z pohledu práva na ochranu osobních údajů velkým problémem. Také aktuální praxe Úřadu pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) potvrzuje, že hranice mezi moderním zabezpečením a protiprávním zásahem do soukromí je v případě biometrických systémů tenká.

Vážené paní ředitelky, vážení páni ředitelé, milí čtenáři, stojíme na prahu druhého pololetí a s ním přichází na základních školách čas nejen tradičního hodnocení studijních výsledků žáků, ale také příležitost k rekapitulaci legislativního dění. To se na školy po nástupu nové vlády opět valí s intenzitou sněhové vánice – a těch jsme si v průběhu ledna užili hned několik. Aktuální vládní prohlášení kabinetu Andreje Babiše sice deklaruje školství jako jednu ze svých priorit, nicméně mnozí z nás – na základě předchozích zkušeností – tuší, že „papír snese všechno“. Klíčové bude, jakým způsobem se intenzivně proklamované navýšení rozpočtů a revize vzdělávacích programů promítnou do každodenní reality ředitelen a sboroven. Sliby o snižování administrativní zátěže slýcháme už téměř deset let. Mezitím však v datových schránkách škol přibývají metodické pokyny a výkaznictví se . . .

Z Finska až do českých lavic: Finský program KiVa v posledních letech mění klima i v českých třídách. Jak náročné je přenést skandinávské know-how do českého prostředí a proč je klíčem k úspěchu změna postoje celé skupiny, a nikoliv jen potrestání agresora? Na tyto i další otázky odpovídá Egle Havrdová, ředitelka programu KiVa pro Českou republiku. Z rozhovoru se mimo jiné dozvíte: že program kombinuje důslednost s podporou a místo trestání se zaměřuje na porozuměním že program učí rozpoznávat rizikové situace a včas na ně reagovat že zavádění programu je dlouhodobý proces, který trvá tři roky… že s prevencí šikany je dobré začít ideálně už v předškolním věku

Přibližně v polovině každého měsíce školního roku se ve středu ve 14 hodin ředitelé škol či jejich zástupci setkávají na odborném webináři Po škole s Evou Janečkovou. Náplní každého dílu je vždy konkrétní otázka z praxe především mateřských a základních škol, jíž detailně z pohledu školské legislativy analyzuje dlouholetá spolupracovnice SMS-služeb Eva Janečková. Stálí posluchači vědí, že nechybí ani praktické příklady. Klienti, pro něž je tento webinář součástí služby pověřence pro ochranu osobních údajů, i zájemci z řad veřejnosti mají navíc po vysílání k dispozici záznam, který je dostupný v klientské sekci webových stránek SMS-služeb. Pustit ze záznamu si tak lze i starší díly, a to i ty, které jsme vysílali v právě skončeném školním roce nebo v tom předcházejícím. To nejdůležitější nebo nejzajímavější z obsahu každého vysílání pak nabízíme také ve zpravodaji Škola v právu ve stejnojmenné rubrice Po škole s Evou Janečkovou, kde reflektujeme vysílání konkrétního měsíce. 

V první třídě se objevil žák, který má od začátku roku výraznou absenci a mnoho pozdních příchodů. Škola o situaci informovala OSPOD, rodiče se školou ale příliš nespolupracují a na výzvy reagují neadekvátně, ať už při osobních setkání, nebo v e-mailové komunikaci. Jak má škola v takové situaci správně postupovat?

Tzv. odkladová novela (zákon č. 239/2025 Sb.) školského zákona přinesla některé novinky, které se netýkají přímo změn v odkladech povinné školní docházky jako takových, ale jsou předpokladem pro hladký přechod samotného dítěte z mateřské do základní školy. Jedna z těchto novinek – předání informací o dítěti mezi školami – přináší ředitelům mateřských škol novou zákonnou povinnost, přičemž odpovědnost za iniciaci tohoto procesu leží na řediteli základní školy, který musí o výsledky pedagogického diagnostikování mateřskou školu včas požádat. Pro mateřské školy se jedná o zákonnou povinnost, a proto není ke sdílení osobních údajů vyžadován souhlas zákonných zástupců dítěte. Přesto je nezbytné dodržet zásadu minimalizace údajů a předávat informace bezpečně a výhradně v rozsahu a formě, kterou definuje novelizovaná prováděcí vyhláška.

Vláda zveřejnila programové prohlášení. Najdeme v něm spoustu příslibů do budoucna, ovšem bez návrhů, jak jich dosáhnout. Konkrétní kroky zatím nejsou jasné ani z různých rozhovorů ministra školství nebo dalších zástupců nové vlády. Proto jsme se rozhodli obrátit naAI a zeptat se jí, jak by některé návrhy řešila ona.  Může být umělá inteligence lepším komunikačním partnerem než skutečné ministerstvo nebo vláda? Přečtěte si otevřený rozhovor s „virtuální ministryní“ a zjistěte, jak digitální inteligence interpretuje politické sliby nebo jaké nabízí řešení u některých témat regionálního školství.

Minulé volební období přineslo do škol mimo jiné dva zásadní a obecně vítané kroky – systémové ukotvení podpůrných pozic, jako jsou školní psychologové a speciální pedagogové, a také další profesionalizaci přípravy učitelů a ředitelů.  Luboš Zajíc, prezident Asociace ředitelů základních škol (AŘZŠ) ČR, má však obavy, že tyto významné změny zastíní negativní pocity z chaotického převodu financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele a také z odkladové novely školského zákona. Kriticky se staví i k programovému prohlášení nové vlády, která se má po Novém roce ujmout své funkce. Podle něj je nutné vyjasnit osud rozběhnutých reforem a nastavit spravedlivější podmínky pro menší obce a jejich školy. Za velké téma také považuje vymahatelnost školní docházky a avizované omezení inkluze, které však podle něj nesmí proběhnout bez funkční náhrady. V rozhovoru se mimo jiné dočtete: Co hrozí školám, pokud nová vláda nevyjasní svůj postoj k probíhajícím reformám? Proč mohou odkladová novela a převod financování nepedagogů způsobit výrazné nerovnosti mezi regiony? Jaké konkrétní slabiny má plánované omezení inkluze a proč může bez jasné náhrady situaci ještě zhoršit?

V první třídě se objevil žák, který má od začátku roku výraznou absenci a mnoho pozdních příchodů. Škola o situaci informovala OSPOD, rodiče se školou ale příliš nespolupracují a na výzvy reagují neadekvátně, ať už při osobních setkání, nebo v e-mailové komunikaci. Jak má škola v takové situaci správně postupovat?