Žádost má podle infozákona stanovené náležitosti. Ty ale v mnoha případech nemusí být uvedeny

4. 11. 2024

S měsíční přestávkou se vracíme k tématu škola jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (tzv. infozákon). Zatímco v letním čísle jsme vysvětlili, proč by škola neměla ignorovat žádosti předložené podle tohoto zákona a jaké jsou její základní povinnosti, nyní se zaměříme na to, co by měla taková žádost obsahovat, aby ji bylo možné považovat právě za žádost podle infozákona. Stanovená pravidla totiž nemusí být splněna absolutně.

Rozhovor: Přibližně pětina učitelů je postižena syndromem vyhoření

2. 10. 2024

Na negativní jevy, které ovlivňují duševní pohodu učitelů a chuť k práci, se zaměřil se svými kolegy Petr Hlaďo z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Výzkum identifikoval celou škálu faktorů, které mají dopad na duševní pohodu učitelů, a nepřímo tak i na kvalitu českého vzdělávání. Nespokojený a vyhořelý učitel totiž nemůže naplnit svoje cíle, které si možná kdysi pro výkon své profese stanovil.

Škola může vyžadovat potvrzení od lékaře, pokud to upravuje školní řád. Ovšem jen v individuálních případech a nikoliv zpětně

2. 10. 2024

Záškoláctví, zejména to skryté, je problémem, se kterým se základní školy setkávají relativně často. Pojem záškoláctví se používá ve společnosti zcela běžně a pravděpodobně každý z nás se domnívá, že zná jeho obsah. Záškoláctví ovšem může mít mnoho podob a forem a často je těžké ho vůbec odhalit. Školy v praxi kolikrát marně hledají správný, a především účinný postup prevence a řešení tohoto problému. Právě u skrytého záškoláctví neexistuje mnoho možností, jak může škola účinně zasáhnout, a nezbývá jí nic jiného než…

Odklady povinné školní docházky už jen pro jednotky dětí, navrhuje skupina poslanců

2. 10. 2024

Česká republika je podle všech nedávných výzkumů a statistik státem s výrazně nejvyšší mírou odkladů povinné školních docházky v Evropě. Zdá se, že dřívější opatření, která měla snížit tato nelichotivá čísla, jako bylo zavedení povinného předškolního vzdělávání, posun termínu zápisu do základních škol, další vzdělávání pedagogických pracovníků apod., nevedla k jejich výrazné redukci. V posledních měsících proto ministerstvo školství připravovalo návrh variant, kdy bude možné povolit odklad školní docházky. Finální návrh se ovšem překvapivě neobjevil jako návrh novely školského zákona z pera ministerstva, ale v polovině září jako poslanecký návrh zákona. Ačkoliv jde zatím jen o návrh, který stojí na prahu legislativního procesu, o změnu jde velikou. Možnost odkladu totiž bude určena jen velmi malé skupině dětí.

Debata o socioekonomickém znevýhodnění a jeho vlivu na vzdělávací úspěch již přesáhla jen odborné kruhy. A to je pro naše děti dobře

27. 8. 2024

Národní pedagogický institut (NPI) je školským vzdělávacím, metodickým, kurikulárním, výzkumným i odborným zařízením pro všechny stupně vzdělávání, až na vysoké školy. V rámci své činnosti realizuje také množství projektů. Jedním z nich je projekt Podpora rovných příležitostí. Ten začal v roce 2022 a navazuje na zkušenosti a výstupy z předchozí činnosti NPI. Jeho cílem je zejména příprava a realizace řešení vedoucích ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Hlavní manažer projektu Tomáš Machalík vysvětluje, jak se hledají školy, které učí v náročnějších podmínkách, jak jednotliví aktéři reagují na doporučované metody práce při vzdělávání nebo co je potřeba ještě udělat, aby nebyl úspěch ve vzdělání tolik navázán na prostřední, z kterého dítě pochází. 

Ředitel dnes již má nástroje, jak zakázat využívání smartphonů ve školách. Podstatná je ovšem náležitá úprava školního řádu

27. 8. 2024

Kdo v průběhu léta pečlivě sledoval novinové titulky, nemohl si nevšimnout, že se v nich začínají objevovat zprávy ze zahraničí typu „Na základních školách byly zakázány mobilní telefony“ nebo „Tablety a mobily nesmí do škol!“. I v České republice máme jedno město, které nařídilo ředitelům (nebudeme se nyní zabývat otázkou, zda se k tomuto kroku mohlo nebo nemohlo uchýlit), aby od nového školního roku zavedli zákaz telefonů ve školách, a to po celou dobu výuky. Problémům s mobilní elektronikou se ovšem nevyhne téměř žádná škola, ať už jde o její využívání při testech, natáčení žáků, učitelů při výuce ze strany jiného žáka, nebo nešvar, který se zásadně rozmáhá v poslední době – odposlouchávání výuky zákonnými zástupci.

Vydáváte školní časopis? A víte, na co si dát přitom pozor?

27. 8. 2024

Vydáváte nebo se chystáte vydávat školní časopis? Směle do toho. V takové aktivitě lze tvůrce jedině podpořit. Vždyť školní časopis může být skvělým startem pro budoucí novináře, přispět ke stmelení kolektivu, může být i výborným podkladem či doplněním pro školní kroniku. Výhod to má spoustu. S takovým zpravodajem není ovšem jenom zábava, ale i starost. Už jen samotný sběr materiálu, pravidelná uzávěrka, rozvržení stran, následné zpracování, korektury, tisk a distribuce… to není vůbec málo. Školních zpravodajů se ovšem týkají také pravidla ochrany osobních údajů, o kterých byste měli vědět, říká Lenka Matějová, vedoucí pověřenců pro ochranu osobních údajů v SMS-služby, s. r. o.

Opakování na začátku školního roku: Zveřejňování fotek se nebojte, opatrně ale sesociálními sítěmi

27. 8. 2024

Nejen ve školním časopise, ale i na webu, sociálních sítích nebo v obecním zpravodaji se pravidelně objevují fotografie či videa z průběhu vzdělávání, ze školních akcí či významných událostí školy. Zatímco v textu Marie Machačové o školních zpravodajích jsme se věnovali využití fotek především za účelem vydávání časopisů, následující článek shrnuje obecná pravidla tvorby a využití fotek s dalšími osobními údaji, jejich zveřejňování na sociálních sítích a v jejich uzavřených skupinách nebo možnosti focení či natáčení dětí a žáků za strany třetích osob.

Přespočetná hodina? Nejde o práci přesčas, ale o přímou pedagogickou činnost nad rámec základního úvazku

27. 8. 2024

Když se řekne přespočetná hodina, laik si možná představí práci přesčas. Tento pojem je známý ryze ze školské legislativy. Faktem je, že přespočetné hodiny, okolnosti jejich vzniku a počítání jsou stálým tématem, ale také častým předmětem sporů mezi pedagogy a vedením školy. A nezřídka se ně ptáte i v naší Právní poradně pro školy. Je to prostě téma, a proto se mu věnujeme v následujícím textu. Jasno není například už v základní otázce, co je přespočetná hodina a jak vzniká…