O dětských skupinách se teď mluví hodně. Jsou řešením pro rodiče, kteří se chtějí vrátit do práce dříve než ve třech letech svého dítěte, ale na některých místech jsou také řešením v případě omezené kapacity mateřských škol.  Jak taková skupina například funguje? Nahlédneme do jedné, která se nechala inspirovat myšlenkou lesních mateřských škol. Je součástí předškolního zařízení Sovička, jež provozuje nedaleko Holešova ve Zlínském kraji také dětský klub. Sovička pracuje více než deset let pod Klubem občanských a studentských aktivit (K.O.S.A.) a vede ho pedagožka Martina Javoříková.

Pokud jste pravidelnými odběrateli měsíčníku Škola v právu, znamená to, že jste s největší pravděpodobností klienty jednoho z pověřenců pro ochranu osobních údajů firmy SMS-služby. Ačkoliv se tato pozice obecně netěší velkým sympatiím a společenskému uznání, my máme za téměř sedm let již zkušenosti odlišné a veskrze pozitivní. I to je důvod, proč jsme si dovolili nadělit sobě, ale i vám malý dárek v podobě právě vydané publikace s názvem Osobní údaje? S námi je máte pod kontrolou, která popisuje historii služby, její vývoj a aktuální nabídku, jíž můžete využívat. Představuje také všechny pověřence a odpovídá na nejčastější otázky našich klientů v souvislosti s praktickým fungováním pověřence v organizaci. Celou ji naleznete na našich webových stránkách.

Stalo se pravidlem, že v polovině každého měsíce školního roku se ředitelé škol či jejich zástupci setkávají na odborném webináři Po škole s Evou Janečkovou. Náplní každého dílu je vždy konkrétní otázka z praxe především mateřských a základních škol, jíž detailně z pohledu školské legislativy analyzuje dlouholetá spolupracovnice SMS-služeb Eva Janečková. Stálí posluchači vědí, že nechybí ani praktické příklady. Klienti i zájemci z řad veřejnosti mají navíc po vysílání k dispozici záznam. To nejdůležitější z obsahu nabízíme také ve zpravodaji Škola v právu v rubrice Po škole s Evou Janečkovou, která reflektuje vysílání konkrétního měsíce. 

Škola má více jak 600 žáků a dvě výchovné poradkyně. Ty mají rovnoměrně rozdělenou náplň práce, kdy jedna se zaměřuje na kariérní poradenství, ta druhá spíš na to výchovné. První má splněny kvalifikační předpoklady a je zařazena do 13. třídy, ta druhá má studium výchovného poradce pouze v rozsahu 110 hodin, předpoklady tedy nesplňuje a je v nižší platové třídě. Lze mezi ně i přesto dělit rovnoměrně odpočet z přímé pedagogické činnosti?

S měsíční přestávkou se vracíme k tématu škola jako povinný subjekt podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (tzv. infozákon). Zatímco v letním čísle jsme vysvětlili, proč by škola neměla ignorovat žádosti předložené podle tohoto zákona a jaké jsou její základní povinnosti, nyní se zaměříme na to, co by měla taková žádost obsahovat, aby ji bylo možné považovat právě za žádost podle infozákona. Stanovená pravidla totiž nemusí být splněna absolutně.

Na negativní jevy, které ovlivňují duševní pohodu učitelů a chuť k práci, se zaměřil se svými kolegy Petr Hlaďo z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Výzkum identifikoval celou škálu faktorů, které mají dopad na duševní pohodu učitelů, a nepřímo tak i na kvalitu českého vzdělávání. Nespokojený a vyhořelý učitel totiž nemůže naplnit svoje cíle, které si možná kdysi pro výkon své profese stanovil.

Záškoláctví, zejména to skryté, je problémem, se kterým se základní školy setkávají relativně často. Pojem záškoláctví se používá ve společnosti zcela běžně a pravděpodobně každý z nás se domnívá, že zná jeho obsah. Záškoláctví ovšem může mít mnoho podob a forem a často je těžké ho vůbec odhalit. Školy v praxi kolikrát marně hledají správný, a především účinný postup prevence a řešení tohoto problému. Právě u skrytého záškoláctví neexistuje mnoho možností, jak může škola účinně zasáhnout, a nezbývá jí nic jiného než…

Jak má ředitel správně postupovat, pokud chce zástupcem ředitele jmenovat učitele s úvazkem na dobu neurčitou?

Česká republika je podle všech nedávných výzkumů a statistik státem s výrazně nejvyšší mírou odkladů povinné školních docházky v Evropě. Zdá se, že dřívější opatření, která měla snížit tato nelichotivá čísla, jako bylo zavedení povinného předškolního vzdělávání, posun termínu zápisu do základních škol, další vzdělávání pedagogických pracovníků apod., nevedla k jejich výrazné redukci. V posledních měsících proto ministerstvo školství připravovalo návrh variant, kdy bude možné povolit odklad školní docházky. Finální návrh se ovšem překvapivě neobjevil jako návrh novely školského zákona z pera ministerstva, ale v polovině září jako poslanecký návrh zákona. Ačkoliv jde zatím jen o návrh, který stojí na prahu legislativního procesu, o změnu jde velikou. Možnost odkladu totiž bude určena jen velmi malé skupině dětí.