Na negativní jevy, které ovlivňují duševní pohodu učitelů a chuť k práci, se zaměřil se svými kolegy Petr Hlaďo z Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI), který sdružuje odborníky z Masarykovy univerzity, Univerzity Karlovy a ústavů Akademie věd ČR. Výzkum identifikoval celou škálu faktorů, které mají dopad na duševní pohodu učitelů, a nepřímo tak i na kvalitu českého vzdělávání. Nespokojený a vyhořelý učitel totiž nemůže naplnit svoje cíle, které si možná kdysi pro výkon své profese stanovil.

Záškoláctví, zejména to skryté, je problémem, se kterým se základní školy setkávají relativně často. Pojem záškoláctví se používá ve společnosti zcela běžně a pravděpodobně každý z nás se domnívá, že zná jeho obsah. Záškoláctví ovšem může mít mnoho podob a forem a často je těžké ho vůbec odhalit. Školy v praxi kolikrát marně hledají správný, a především účinný postup prevence a řešení tohoto problému. Právě u skrytého záškoláctví neexistuje mnoho možností, jak může škola účinně zasáhnout, a nezbývá jí nic jiného než…

Jak má ředitel správně postupovat, pokud chce zástupcem ředitele jmenovat učitele s úvazkem na dobu neurčitou?

Česká republika je podle všech nedávných výzkumů a statistik státem s výrazně nejvyšší mírou odkladů povinné školních docházky v Evropě. Zdá se, že dřívější opatření, která měla snížit tato nelichotivá čísla, jako bylo zavedení povinného předškolního vzdělávání, posun termínu zápisu do základních škol, další vzdělávání pedagogických pracovníků apod., nevedla k jejich výrazné redukci. V posledních měsících proto ministerstvo školství připravovalo návrh variant, kdy bude možné povolit odklad školní docházky. Finální návrh se ovšem překvapivě neobjevil jako návrh novely školského zákona z pera ministerstva, ale v polovině září jako poslanecký návrh zákona. Ačkoliv jde zatím jen o návrh, který stojí na prahu legislativního procesu, o změnu jde velikou. Možnost odkladu totiž bude určena jen velmi malé skupině dětí.