Národní pedagogický institut (NPI) je školským vzdělávacím, metodickým, kurikulárním, výzkumným i odborným zařízením pro všechny stupně vzdělávání, až na vysoké školy. V rámci své činnosti realizuje také množství projektů. Jedním z nich je projekt Podpora rovných příležitostí. Ten začal v roce 2022 a navazuje na zkušenosti a výstupy z předchozí činnosti NPI. Jeho cílem je zejména příprava a realizace řešení vedoucích ke snižování rostoucích nerovností ve vzdělávání. Hlavní manažer projektu Tomáš Machalík vysvětluje, jak se hledají školy, které učí v náročnějších podmínkách, jak jednotliví aktéři reagují na doporučované metody práce při vzdělávání nebo co je potřeba ještě udělat, aby nebyl úspěch ve vzdělání tolik navázán na prostřední, z kterého dítě pochází. 

Kdo v průběhu léta pečlivě sledoval novinové titulky, nemohl si nevšimnout, že se v nich začínají objevovat zprávy ze zahraničí typu „Na základních školách byly zakázány mobilní telefony“ nebo „Tablety a mobily nesmí do škol!“. I v České republice máme jedno město, které nařídilo ředitelům (nebudeme se nyní zabývat otázkou, zda se k tomuto kroku mohlo nebo nemohlo uchýlit), aby od nového školního roku zavedli zákaz telefonů ve školách, a to po celou dobu výuky. Problémům s mobilní elektronikou se ovšem nevyhne téměř žádná škola, ať už jde o její využívání při testech, natáčení žáků, učitelů při výuce ze strany jiného žáka, nebo nešvar, který se zásadně rozmáhá v poslední době – odposlouchávání výuky zákonnými zástupci.

Vydáváte nebo se chystáte vydávat školní časopis? Směle do toho. V takové aktivitě lze tvůrce jedině podpořit. Vždyť školní časopis může být skvělým startem pro budoucí novináře, přispět ke stmelení kolektivu, může být i výborným podkladem či doplněním pro školní kroniku. Výhod to má spoustu. S takovým zpravodajem není ovšem jenom zábava, ale i starost. Už jen samotný sběr materiálu, pravidelná uzávěrka, rozvržení stran, následné zpracování, korektury, tisk a distribuce… to není vůbec málo. Školních zpravodajů se ovšem týkají také pravidla ochrany osobních údajů, o kterých byste měli vědět, říká Lenka Matějová, vedoucí pověřenců pro ochranu osobních údajů v SMS-služby, s. r. o.

Nejen ve školním časopise, ale i na webu, sociálních sítích nebo v obecním zpravodaji se pravidelně objevují fotografie či videa z průběhu vzdělávání, ze školních akcí či významných událostí školy. Zatímco v textu Marie Machačové o školních zpravodajích jsme se věnovali využití fotek především za účelem vydávání časopisů, následující článek shrnuje obecná pravidla tvorby a využití fotek s dalšími osobními údaji, jejich zveřejňování na sociálních sítích a v jejich uzavřených skupinách nebo možnosti focení či natáčení dětí a žáků za strany třetích osob.

Když se řekne přespočetná hodina, laik si možná představí práci přesčas. Tento pojem je známý ryze ze školské legislativy. Faktem je, že přespočetné hodiny, okolnosti jejich vzniku a počítání jsou stálým tématem, ale také častým předmětem sporů mezi pedagogy a vedením školy. A nezřídka se ně ptáte i v naší Právní poradně pro školy. Je to prostě téma, a proto se mu věnujeme v následujícím textu. Jasno není například už v základní otázce, co je přespočetná hodina a jak vzniká…

Může být v ranních i odpoledních hodinách, vždy maximálně na dobu jedné hodiny, spojena mateřská škola se školní družinou?

Blížící se podzim je tradičně obdobím, kdy jsou děti ve větší míře nemocné, smrkají, kašlou. Jsou rodiče, kteří dítě do mateřské školy (ale i do té základní) pošlou až opravdu po úplném vyléčení, tj. dítě už téměř ani nezakašle. Jsou ale rodiče, kteří pošlou do školy dítě sice bez rýmy, ale s přetrvávajícím kašlem. To se ovšem nemusí líbit té první skupině rodičů a po řediteli mateřské školy chtějí, aby celou situaci řešil. Jaké má škola možnosti? Může si vyžádat v každé situaci potvrzení lékaře, že i přes kašel je dítě neinfekční? Může učitel sám posoudit, zda je dítě zdravé, či nemocné, a poslat ho na základě této úvahy domů?

Pokud se zrovna neschyluje k volbám do Poslanecké sněmovny, bývá léto pravidelně nabité návrhy novel ministerstva školství ať už resortních zákonů, jako je školský zákon či zákon o pedagogických pracovnících, nebo podzákonných předpisů, především různých vyhlášek. Nejinak tomu bylo i letos, kdy připomínková místa obdržela hned několik vyhlášek, blíž k vládě se dostala také tzv. únorová novela školského zákona. Ta přináší několik důležitých změn, včetně úpravy školního psychologa a speciálního pedagoga. A opět se vláda vrátí k úpravě asistentů pedagoga.

Právo na informace je jedním ze základních práv garantovaných Listinou základních práv a svobod. Slouží veřejnosti ke kontrole činnosti veřejné správy, ale také napomáhá tomu, aby dodržovala zákony. Proces získávání informací, ale také výjimky z tohoto práva obsahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. Podle něj je povinným subjektem i škola. Ta má povinnost zveřejňovat nejen soubor povinně zveřejňovaných informací, ale také vyřizovat žádosti žadatelů. Vyhnout se této povinnosti lze jen opravdu v zákonem stanovených situacích.  Pojďte si zopakovat obecná pravidla.