Rozvržení pracovní doby ve školství? Jedna z nejsložitějších otázek zaměstnaneckého poměru

29. 5. 2024

Obecná pravidla pro rozvržení pracovní doby zaměstnanci upravuje zákoník práce. Existuje ovšem mnoho oborů, kde platí také zvláštní pravidla. Jedním takovým je i školství a pracovní doba pedagogických zaměstnanců ve školách. Tématu se věnoval dubnový webinář ze série Po škole s Evou Janečkovou, který je určen zdarma pro klienty pověřenců SMS-služby, s. r. o. A jelikož se tento díl setkal s mimořádným ohlasem, rozhodli se specifika rozvrhu pracovní doby u pedagogů vysvětlit i ve zpravodaji.

Na porušení pracovních povinností je zaměstnance vždy nutné včas upozornit

1. 5. 2024

Druhým dílem pokračuje seriál zaměřený na možnosti, jaké má zaměstnavatel v případě „problémového“ zaměstnance. Už jsme se věnovali finančnímu postihu zaměstnance ze strany zaměstnavatele a správnému postupu, jak snížit či odejmout osobní příplatek. Nyní se blíže podíváme na situace, kdy zaměstnanec porušuje svoje povinnosti do té míry, že začnete uvažovat o výtce, nebo dokonce o ukončení pracovního poměru.

Neplní si zaměstnanec své pracovní povinnosti? Ne vždy jej z to můžete postihnout finanční sankcí

26. 3. 2024

Vztahy na pracovišti bývají často velmi složité. Jakákoliv negativní událost může v práci, ale i v osobní rovině ovlivnit nejen dotčené jednotlivce, ale také celý pracovní kolektiv. I jeden zaměstnanec může svým chováním narušit celkovou atmosféru na pracovišti. Ale nejen to, svým jednáním může porušovat právní předpisy upravující pracovně právní vztahy a řediteli školy pak nezbyde nic jiného než nastalou situaci řešit. Ne vždy je ale postup tak jednoznačný a jednoduchý. Zvolit správné opatření bývá často klíčem k řešení situace. A co zaměstnanci vnímají nejvážněji? Finanční ztrátu, ať už ve formě jakési pokuty, či snížení nebo odebrání osobního příplatku. I to má ale svá striktní pravidla a například institut pokuty v této souvislosti příslušné zákony vůbec neumožňují.

K osobní prohlídce žáka je oprávněna pouze Policie ČR

28. 2. 2024

Školní řád hovoří jasně: Žák nesmí ve výuce používat mobilní telefon… pak ale jednoho dne v hodině někomu zazvoní telefon a nikdo z přítomných žáků se nechce přiznat. Co s takovou situací může přímo ve výuce dělat učitel? Může například chtít vidět obsahy tašek žáků ve třídě? Patří k oprávněním učitele prohlédnout skříňku žákovi na druhém stupni, zda v ní nemá příliš mnoho věcí? Může tedy učitel provést osobní prohlídku?

Předání individuálních údajů o dětech v mateřských školách znamená nutnost zavést elektronickou agendu, nikoliv však povinnost

28. 2. 2024

Školní matrika zahrnuje dokumentaci škol, kterou o dětech a žácích vedou povinně všechny školy a školská zařízení zapsané v rejstříku škol. Podrobnosti pak stanovuje vyhláška Ministerstva školství o dokumentaci škol a školských zařízení. Ta prošla novelizací, jejíž většina začala být účinná od začátku minulého roku. Nicméně dva body vstupují do účinnosti až 1. září 2025 a mimo jiné se týkají povinnosti mateřských a základních škol s přípravnou třídou předávat individuální údaje o dětech elektronicky. Právě povinné elektronické předání vyvolává otázku, zda musí mateřská škola vést matriku elektronicky. Nemusí, ale s ohledem na novelizovaný způsob předávání údajů o dětech to bude od 1. září 2025 nezbytné.

Novela zákoníku práce přidala dohodářům nová práva

28. 1. 2024

Celou řadu nových institutů přinesla do oblasti dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr novela zákoníku práce provedená zákonem č. 281/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony. Ty se však týkají opravdu jen „dohodářů“. Zaměstnavatelé je už totiž znají ze vztahu se zaměstnanci v hlavním pracovním poměru. Řeč je například o rozvrhu pracovní doby nebo nároku dohodářů na dovolenou. Pro zaměstnavatele novela zákoníku práce tedy prakticky znamená, že dlouho nastavená pravidla v organizaci stačí jen překlopit do vztahů se zaměstnanci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Dohodáři mají nárok na veškeré překážky v práci, ale bezplatně

20. 12. 2023

Pokračujeme v seriálu o novele zákoníku práce se zaměřením na změny týkající se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Zatímco v listopadovém čísle jsme se věnovali především rozvrhu pracovní doby a její evidenci u „dohodářů“, v tomto díle se zaměříme na institut překážek v práci na straně „dohodářů“, které jsou na rozdíl od zaměstnance na hlavní pracovní poměr bezplatné, a také na nárok na dovolenou, který jim vznikl právě v souvislosti s přijetím novely zákona.

Po novele zákoníku práce je to dohodář, kdo rozhoduje o tom, co svému zaměstnavateli dovolí

2. 12. 2023

Celou řadu změn přináší novela zákoníku práce, kterou v polovině září podepsal prezident republiky. A protože tyto změny ovlivní všechny zaměstnance, včetně těch ve školách, rozhodli jsme se ty nejdůležitější zpracovat do seriálu, který začíná právě v tomto čísle. Tentokrát se podíváme na tzv. dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy na změny v dohodách o provedení práce či v dohodách o pracovní činnosti.

S policií spolupracujte, ale nebuďte horliví

28. 10. 2023

Spolupráce škol s policií, ať už se jedná o obecní policii nebo Policii ČR, není výjimečnou situací. Kvůli nedostatečné právní úpravě ovšem v praxi vznikají nejasnosti, nepřesnosti a pochybnosti a v rámci nestálé spolupráce se objevuje celá řada otázek o pravomocích managementu škol ve vztahu k Policii ČR, a naopak o pravomocích Policie ČR ke škole či školskému zařízení.  

V případě pochybností zvolte raději aktivnější přístup a na OSPOD se obraťte

1. 9. 2023

Asi bychom našli jen velmi málo škol, které ještě nemají zkušenost s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Často se ale stává, že škola si není jistá, kde končí její kompetence a kde začíná kompetence právě OSPOD, v jakých případech se může škola na OSPOD obrátit s žádostí o pomoc a kdy je nutné využít podporu někoho jiného, například poradenského zařízení. Tato hranice je velmi neostrá, je možné říci až pohyblivá. Právní předpisy ale celkem jasně definují, kdy se dítě považuje za ohrožené a je čas se na OSPOD obrátit.