Bez novely školského zákona nebude z čeho hradit školní psychology a speciální pedagogy

Po Velikonocích skončilo meziresortní připomínkové řízení k novele školského zákona, která institucionalizuje školní psychology a speciální pedagogy do škol, konkrétně do běžných tříd základních škol, a pevně stanovuje způsob financování jejich práce ze státního rozpočtu. Pokud se změnu nepodaří prosadit do konce letošního roku, nebude stát schopen tyto pozice školám, respektive pedagogicko-psychologickým poradnám, hradit. Končí totiž financování z evropských zdrojů. Náběh změn bude postupný, protože s ohledem na nedostatek těchto podpůrných pozic novela zavádí přechodné pětileté období.

Vyjednávání o rozpočtu školství na rok 2024 přineslo návrhy zásadních změn jiných předpisů

Od léta můžeme sledovat intenzivní debaty o podobě rozpočtu kapitoly školství na rok 2024. Nejdřív se zdálo, že školám, včetně těch vysokých, budou chybět miliardy korun. Před začátkem školního roku se slavil úspěch v zisku čtyř miliard ve srovnání s rozpočtem na rok 2023. Jak se ale zdá, pořád to nestačí, a tak tato situace vyvolala reakci MŠMT v podobě novelizace vybraných vyhlášek a nařízení – s jediným cílem: ušetřit, co nejvíce zmírnit propad v počtu nepedagogických pracovníků a najít další zdroje. Návrh kapitoly tak snižuje částku ONIV, v rámci konsolidačního balíčku se zase mění vyplácení náhrady platů při dočasné pracovní neschopnosti. Novelizují se vyhlášky o zařazení podpůrných personálních opatření do nižších stupňů platových tříd a dochází k úpravám PHmax. Některé změny mají mít účinnost od začátku nového kalendářního roku, PHmax se má změnit od začátku nového školního roku 2024/2025.