Mění se vyhláška upravující další vzdělávání pedagogických pracovníků

Novela zákona o pedagogických pracovnících znamená nutnost revidovat mnoho prováděcích vyhlášek. Tou první, které vstoupila do legislativního procesu, je vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Dojde mimo jiné ke změnám v udělování akreditací pro vzdělávací programy tzv. průběžného vzdělávání, v hodinových dotacích pro jednotlivé pedagogické pracovníky a také jsou stanoveny nové povinnosti vedení dokumentace pro vzdělávací instituce. Zde je jen malá část těchto změn.

Od nového kalendářního roku stanoví výši úplaty za předškolní vzdělávání zřizovatel školy

Na začátku června podepsal prezident republiky novelu zákona o pedagogických pracovnících. Současně s ní procházela legislativním procesem také malá novela školského zákona, která se týkala mediálně známého ukotvení platů učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy v hospodářství. Její součástí byla i úprava § 123 odst. 4 věty první, která upřesňuje, kdo stanovuje úplatu za předškolní vzdělávání, školní kluby a družiny. Od nového kalendářního roku to bude zřizovatel. Pozměňovací návrh v legislativním procesu přinesl změnu školského zákona Vedle komplexní novely zákona o pedagogických pracovnících obsahoval dokument také úpravu školského zákona týkající se zakotvení platu učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. V průběhu projednávání novely se ovšem do dokumentu přidala další změna a tou je úprava § 123 odst . . .

Směrnice NIS2 – školám nepřinese zásadně nic nového. Určitou úroveň kybernetické bezpečnosti ale školy splňovat musí podle jiných právních předpisů.

Hrozba kybernetických incidentů stoupá. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydává každý měsíc zprávy o počtu kybernetických útoků a čím dál častěji se v těchto souhrnech objevují slova jako „nadprůměrné“ nebo „vysoce nad normálem“. Na zhoršující se kyberbezpečnost musí reagovat i česká legislativa. Proto se chystá nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Na rozdíl od stále platného zákona má přinést nové povinnosti, především ale pro obce a DSO. Školy by tak neměly podléhat tlaku firem na realizaci auditu kyberbezpečnosti. Standardní ochranu ale zajistit a udržet musí i bez ohledu na připravovanou legislativu.

Rozhovor: Mozek je jako sval. Když ho trénujeme, podává skvělé výkony.

Začínají prázdniny a tak jsme si tentokrát dovolili trochu odchýlit od typicky školních a často velmi vážných témat. I když to vlastně není tak úplně pravda. Respondentkou je totiž žena mnoha profesí, které ale mají jedno společné: mozek, jeho trénování a ovlivňování. Povídám si s Evou Fruhwirtovou, která je původní profesí učitelkou, dnes specialistkou na komunikaci, moderátorkou, lektorkou, copywriterkou a trenérkou mozku. V Třebíči provozuje unikátní Mozkohernu, objíždí školy a učí děti i učitele soustředění, pozornosti a tomu, jak zlepšit funkce mozku. Jak sama říká, digitální technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Náš mozek díky nim jednoduše leniví.

Rozhovor: Chyby byly a jsou zapotřebí. Abych si uvědomila co je pro mě a mou školu důležité

Je nepochybné, že možnosti úspor veřejných rozpočtů se hledají i v oblasti školství. Proto opět nabírají na intenzitě diskuze, jestli by se ty nejmenší, často venkovské školy neměly zrušit nebo sloučit s jinými školami pod jedno ředitelství. Ve společnosti pak stále přetrvávají předsudky o tom, že co je městské, je rozhodně lepší než venkovské, a že městská škola připraví děti lépe než ta venkovská. Obojí je paradoxní v časech nedostatku míst ve školách a s přihlédnutím k datům, jež vycházejí z průzkumů mimo jiné České školní inspekce, podle nichž děti z venkovských škol dosahují na 1. stupni velmi dobrých výsledků v matematice i češtině. Jak dnes vypadá úspěšná venkovská škola a co všechno se muselo změnit, aby ze stavu před uzavřením dosáhla takové prestiže, že ji dnes navštěvuje 150 žáků, z nichž je jedna třetina nespádových? I na to se ptáme Lenky Špittové, která již deset let vede právě takovou základní a mateřskou školu. Nachází se v Křešicích v Ústeckém kraji.

Venkovní celoroční učebny Archimedes propojí studenty napříč kontinenty. První otevřeli nedávno v Hodoníně

Patří soukromé podnikání do školství? A co mu mohou přinést soukromé iniciativy rodičů? Názorným příkladem toho, jak takové propojení může v praxi fungovat, je projekt Archimedes, jenž se specializuje na vytváření unikátních celoročních venkovních učeben z recyklovaných tetrapakových obalů. Na jeho počátku byl mix faktorů: covid, distanční výuka, doporučovaný pohyb spíše venku než ve třídách. Výsledkem bude neotřelý způsob výuky přírodních věd, například přímým propojením na ropnou plošinu. Další výhody představuje autor nápadu Antonín Koplík.

SMS-služby: Neusínáme na vavřínech a přinášíme nové projekty pro školy!

Toto jaro slavíme pět let SMS-služeb. Ty se v průběhu času rozrostly vedle služeb pověřence pro ochranu osobních údajů o další projekty. Zvětšil se ale také obsah služby pověřence, který školám nabízí i bezplatnou právní poradnu, zpravodaj Škola v právu či webináře zdarma. Protože však chceme našim klientům přinášet pořád něco nového, rozšiřujeme naši činnost! Již od minulého září vydáváme každý týden Ředitelův inforservis a aktuálně jsme pro vás přichystali další projekty – Po škole s Evou Janečkovou a Na slovíčko o paragrafech ve školství. O co jde?

Rozhovor: Obávám se, že mnozí učitelé vzdali představu, že by mohli být žákům adekvátními partnery

Přemýšlíte o tom, že byste do výuky zkusili zavést nějaké nové prvky? Nebo chcete začít učit trochu jinak? Existuje spousta řešení, od založení vlastní školy až po zavedení projektové výuky nebo úplně nového systému vyučování. V České republice funguje již od devadesátých let program Začít spolu. Jedinou organizací, která ho může u nás nabízet, je organizace Step by Step ČR. O obsahu programu a zkušenostech s jeho aplikací hovoří ředitelka Iveta Pasáková.

Některé školy stále očekávají, že se přizpůsobí dítě. Nepochopily ještě, že to má být naopak

Jak jsou české školy připravené na děti s odlišnými vzdělávacími potřebami? A jaké jsou nejčastější „nešvary“ v oblasti inkluze? I na to se v následujícím rozhovoru ptáme Ivy Janské, která je předsedkyní neziskové organizace Spolu, z. s. Padly také otázky na aktuálně řešenou institucionalizaci asistentů pedagoga či na cíle a vize organizace, která se podle slov Ivy Janské nesnaží o to, aby se všechny děti bez rozdílu vzdělávaly v běžných školách, ale aby všichni dosáhli svého vzdělávacího maxima.

Společnost ještě není připravená na přijetí odlišných lidí, včetně těch s postižením

Inkluzivní vzdělávání – téma, které v pravidelných intervalech rozviřuje hladiny předškolního i základního vzdělávání. Někdo je spíše proti, někdo všemi deseti pro. Na přetřes přichází toto téma opět v této době, kdy se vedou diskuze o institucionalizaci asistentů pedagoga. V čem spočívá samotná podstata inkluzivního vzdělávání? Umíme ho realizovat v našem školství? A jak se daří začleňovat děti s poruchami autistického spektra, jejichž počet bohužel pořád stoupá? Povídali jsme si se Zuzanou Žampachovou, speciální pedagožkou, která se dlouhodobě věnuje dětem s poruchami autistického spektra a šíření osvěty jejich vzdělávání ve školách.