Je nepochybné, že možnosti úspor veřejných rozpočtů se hledají i v oblasti školství. Proto opět nabírají na intenzitě diskuze, jestli by se ty nejmenší, často venkovské školy neměly zrušit nebo sloučit s jinými školami pod jedno ředitelství. Ve společnosti pak stále přetrvávají předsudky o tom, že co je městské, je rozhodně lepší než venkovské, a že městská škola připraví děti lépe než ta venkovská. Obojí je paradoxní v časech nedostatku míst ve školách a s přihlédnutím k datům, jež vycházejí z průzkumů mimo jiné České školní inspekce, podle nichž děti z venkovských škol dosahují na 1. stupni velmi dobrých výsledků v matematice i češtině. Jak dnes vypadá úspěšná venkovská škola a co všechno se muselo změnit, aby ze stavu před uzavřením dosáhla takové prestiže, že ji dnes navštěvuje 150 žáků, z nichž je jedna třetina nespádových? I na to se ptáme Lenky Špittové, která již deset let vede právě takovou základní a mateřskou školu. Nachází se v Křešicích v Ústeckém kraji.

Období adventu a Vánoc patří k časům, kdy jsme všichni tak nějak programově nastaveni na šťastná a veselá témata. Dovolíme si jít proti trendu doby a vrátit se k události, která se někomu může zdát jako příliš geograficky i časově vzdálená. Její následky se ale v zasaženém území řeší stále, rok a půl po osudném večeru. Přinášíme vám rozhovor s ředitelkou venkovské mateřské školy Vladislavou Časnou, která řídila (a stále řídí) školku v Moravské Nové Vsi v době, kdy území zasáhlo tornádo. Jak sama říká, od začátku věřila, že se všechno stihne opravit tak, aby mohli řádně zahájit nový školní rok. A i přes komplikace se to povedlo. Stále ovšem není hotovo…