Právní poradna: Řízení o vyloučení žáka ze školní družiny má jasně stanovené fáze

Na základě jednání pedagogické rady školy rozhodl ředitel o vyloučení žáka ze školní družiny z důvodu opakovaného porušování školního řádu a vnitřního řádu školní družiny. Dle školského zákona by měl o vyloučení rozhodnout ředitel ve správním řízení. Jaké jsou jednotlivé kroky tohoto řízení? A postačí v odůvodnění rozhodnutí uvést, že žák opakovaně porušoval školní řád a vnitřní řád školní družiny nebo je třeba způsoby porušování specifikovat?

Dítě má právo požádat školu o pomoc, a to i bez vědomí rodičů

V posledních letech výrazně přibývá dětí (i ve smyslu žák), které mají různé poruchy učení nebo je u nich odhalen psychický či jiný zdravotní problém, jak lze vyčíst z oficiálních zpráv výzkumných agentur či z ověřování České školní inspekce a MŠMT. Zákonní zástupci v takovém případě často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu, nezřídka se ptají, v jakém rozsahu škola tyto informace potřebuje. Školy zase obvykle řeší, jak správně nastavit proces informování zaměstnanců a v jakém rozsahu mohou zaměstnance školy informovat o problémech dítěte.

Některé školy stále očekávají, že se přizpůsobí dítě. Nepochopily ještě, že to má být naopak

Jak jsou české školy připravené na děti s odlišnými vzdělávacími potřebami? A jaké jsou nejčastější „nešvary“ v oblasti inkluze? I na to se v následujícím rozhovoru ptáme Ivy Janské, která je předsedkyní neziskové organizace Spolu, z. s. Padly také otázky na aktuálně řešenou institucionalizaci asistentů pedagoga či na cíle a vize organizace, která se podle slov Ivy Janské nesnaží o to, aby se všechny děti bez rozdílu vzdělávaly v běžných školách, ale aby všichni dosáhli svého vzdělávacího maxima.

Datová schránka je primárním způsobem komunikace

Začátek tohoto roku přinesl pro mnoho fyzických osob novinku v podobě povinnosti mít datovou schránku. Ačkoliv byla skupina povinných zúžena pouze na podnikající fyzické osoby, prakticky to zahrnuje také velkou skupinu zákonných zástupců dětí a žáků, kteří se nebudou bát využít tento nástroj ke komunikaci se školou, a to i když jim byla zřízena pro účely jejich podnikání. A platí, že povinností orgánu veřejné moci, jímž škola bezpochyby je, je komunikovat datovou schránkou. To má svá pravidla.

MŠMT po kritice upravilo návrh institucionalizace asistentů pedagoga. To je ale pořád málo, volají menší školy

Na podzim byla do meziresortního připomínkového řízení předložena novela školského zákona, která přinesla návrh institucionalizace pozice asistenta pedagoga. Zamýšlený koncept vzbudil velkou vlnu kritiku, na kterou MŠMT reagovalo úpravou kritérií výpočtu úvazku asistenta pedagoga pro každou školu. V novém návrhu byla posílena váha počtu dětí s podpůrným opatřením třetího a vyššího stupně. Nicméně těm nejmenším, tzv. podlimitním školám, ani tato úprava pravděpodobně stačit nebude.

Učitelé by měli mnohem víc přemýšlet o tom, zda neučit raději méně, ale zato pořádně a do hloubky

V roce 2022 vyhrál anketu o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, přestože učí matematiku, často tak neoblíbený předmět. Není to typický učitel. Do školství přišel až po mnoha hodinách individuálního doučování. Podle něj se matematiku může naučit každý, ale každý dosáhne jiné úrovně a s jinou mírou úsilí. A pak je tu prý také otázka, zda není lepší to úsilí věnovat něčemu jinému. Řeč je o Markovi Valáškovi, učiteli středoškolské matematiky a youtuberovi, který populární formou připravuje středoškolské studenty na maturitu.  

Novela školského zákona se týká asistentů pedagoga, ale i nových povinností zveřejnění

V průběhu listopadu probíhá meziresortní připomínkové řízení školského zákona. Novela přináší mnoho změn, které se týkají nejen ukotvení asistentů pedagoga, ale i výčtu povinně zveřejňovaných dokumentů na webu školy, upravují se podmínky provázejících učitelů, také stanovení školských obvodů. Obce již nebudou muset vydávat obecně závaznou vyhlášku.

Neříkám, že znalosti nejsou důležité. Mnohem důležitější dovedností je ale umět znalosti používat, říká Jan Jiterský

Neuběhne týden, abychom si v médiích nepřečetli zprávu o velké revizi rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání (RVP ZV). Texty většinou popisují pře odborníků, zda nějakou oblast vyřadit, zařadit, zda rozdělit učivo na základní a rozšiřující. Jak se ale dotkne tato změna základních škol, s čím mohou počítat ze strany MŠMT, v jakém časovém horizontu a jaké znalosti budou mít po aplikování všech změn naše děti?  Tyto i další otázky jsem položila předsedovi Expertního panelu RVP ZV Janu Jiterskému, člověku, který není jen úředník, ale také bývalý učitel a ředitel úspěšné venkovské soukromé základní školy.