Dnešní škola má málo času zabývat se emocemi a zajímat se, v čem a jak dítě žije

„Přijďte nám ty děcka spravit!“ je prý jedna z nejčastějších vět, kterou používají školy při jednání s olomouckým Sdružením D. Tato nezisková organizace pomáhá převážně formou výchovné dramatiky řešit problémy ve třídních kolektivech, nechává děti zažít emocionální situace a lépe se tak na ně připravit nebo se s nimi vyrovnat. Kdo za Sdružením D stojí, jakou má historii a co je jeho cílem, vysvětluje zakladatel a ředitel Pavel Němeček.

Pověřenec: Pozor na ročenky, které zveřejňujete na webu školy.

Každá škola, ať už mateřská či základní, slaví někdy výročí. Svátek založení školy, navíc když jde třeba o 50 nebo 100 let, se často pojí s vydáním publikace, která zajímavě popisuje historii. Právě na ročenky si posvítil Úřad pro ochranu osobních údajů a ve své nedávno zveřejněné výroční zprávě uvedl informace o podmínkách zpracování osobních údajů v případě vydání takové publikace.  

Jak se vyvíjelo školství v době normalizace, prozradí vzpomínky nedávných pamětníků

Druhou polovinu 20. století by mnozí ještě za historii vůbec neoznačili. Většina z nás alespoň část uvedeného období zažila, takže nám možná nepřijde ani zajímavé na něm něco zkoumat. Vždyť některé události jako by se staly teprve nedávno. Byl to ale čas velkých změn, a to nejen na úrovni celospolečenské, ale i v jednotlivých segmentech společnosti. A právě vývoj školství a pedagogické profese v době normalizace popisuje kniha autorů Jiřího Zounka, Michala Šimáně a Dany Knotové s názvem: „Normální život v nenormální době. Základní školy a jejich učitelé (nejen) v období normalizace“. Publikace nechává čtenáře nahlédnout do každodenního života základní školy pohledem učitelů. Hlavním zdrojem totiž bylo vyprávění pamětníků – tehdejších učitelů.

Krátce ze školství: Novely zákonů a české školství v mapách. To vše přinesl květen.

Květen přinesl změny v rozsahu a výpočtu přímé pedagogické činnosti pro zástupce ředitelů a pro financování zájmového vzdělávání. Účinný se stal zákon, který odsouvá povinnost evidovat dokumenty v elektronické spisové službě. A Česká školní inspekce představila stav školství pomocí názorných map.

Je lepší být na začátku než tvrdit, že to nejde

Václav Maněna patří k lidem, kteří se rozhodli svoje zkušenosti předávat ostatním. Učí informatiku, zabývá se kyberbezpečností, upozorňuje na rizika digitálních technologií a snaží se zvyšovat povědomí o fake news. Jak si v těchto oblastech stojí české školy? Kde dělají chyby při zabezpečení své sítě a co vše se musí školy a učitelé ještě sami naučit?

Informace o testovaných osobách ve školách je možné z velké většiny smazat

Mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví stanovila zaměstnancům, dětem a žákům v průběhu roku 2021 a na začátku roku 2022 povinnost testování. Množiny osob, které se musely testovat, se průběžně obměňovaly, stejně tak i způsoby, jak prokazovat výjimky z povinnosti testování. Školám kvůli tomu vznikla agenda v podobě rozsáhlých seznamů. Věděli jste, že už je z velké části můžete vymazat a ponechat si jen nutné osobní údaje testovaných osob?

Prakticky a srozumitelně! SMS-služby pro vás připravuji webináře „rodinného“ typu.

Pověřenec pro ochranu osobních údajů, právní poradna pro školy nebo elektronický zpravodaj Škola v právu – to všechno jsou naše služby, které už znáte a pravidelně využíváte. Nyní vám představujeme službu úplně novou. Jde o SMS-seminář, vzdělávací projekt zaměřený na aktuality a problémy, s nimiž se školy reálně potýkají. Sérii dvouhodinových webinářů, jimiž vás vždy ve čtvrtek odpoledne provedou renomované osobnosti, představují Jitka Hanáková (JH) a Lenka Matějová (LM), které za projektem stojí. 

Rozhovor: Zvýšit zájem o učitelskou profesi bude úkol na dlouhé roky

Školství patří k páteřním veřejným službám. Kvalita školství v zemi ovlivňuje její budoucí vývoj. Jak si stojí to české školství, jaký ekonomický dopad bude mít uzavření škol v době koronavirové epidemie a kde děláme největší chyby, které nám brání zkvalitnit české školství? Na to v následujícím rozhovoru odpovídá Daniel Münich, akademický ekonom zabývající se výzkumem v oblasti ekonomie trhu práce a vzdělávání.