Nejméně rád mám takové případy, kdy vím, že stěžovatel je v právu, ale nemohu mu pomoci.

Pamatujete si na seriál Ochránce? Byl ze školního prostředí a jeho jednotlivé díly byly inspirovány případy školského ombudsmana. Tato pozice vznikla na MŠMT v roce 2014 a již sedm let ji vykonává Ladislav Hrzal, mimo jiné také zakladatel ankety Zlatý Ámos. V létě jsme si s ním povídali o tom, co vše školský ombudsman řeší, jak vypadá jeho běžný den nebo jak moc se již zmiňovaný seriál přiblížil reálné činnosti ombudsmana. 

Rozhovor: Mozek je jako sval. Když ho trénujeme, podává skvělé výkony.

Začínají prázdniny a tak jsme si tentokrát dovolili trochu odchýlit od typicky školních a často velmi vážných témat. I když to vlastně není tak úplně pravda. Respondentkou je totiž žena mnoha profesí, které ale mají jedno společné: mozek, jeho trénování a ovlivňování. Povídám si s Evou Fruhwirtovou, která je původní profesí učitelkou, dnes specialistkou na komunikaci, moderátorkou, lektorkou, copywriterkou a trenérkou mozku. V Třebíči provozuje unikátní Mozkohernu, objíždí školy a učí děti i učitele soustředění, pozornosti a tomu, jak zlepšit funkce mozku. Jak sama říká, digitální technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Náš mozek díky nim jednoduše leniví.

Rozhovor: Chyby byly a jsou zapotřebí. Abych si uvědomila co je pro mě a mou školu důležité

Je nepochybné, že možnosti úspor veřejných rozpočtů se hledají i v oblasti školství. Proto opět nabírají na intenzitě diskuze, jestli by se ty nejmenší, často venkovské školy neměly zrušit nebo sloučit s jinými školami pod jedno ředitelství. Ve společnosti pak stále přetrvávají předsudky o tom, že co je městské, je rozhodně lepší než venkovské, a že městská škola připraví děti lépe než ta venkovská. Obojí je paradoxní v časech nedostatku míst ve školách a s přihlédnutím k datům, jež vycházejí z průzkumů mimo jiné České školní inspekce, podle nichž děti z venkovských škol dosahují na 1. stupni velmi dobrých výsledků v matematice i češtině. Jak dnes vypadá úspěšná venkovská škola a co všechno se muselo změnit, aby ze stavu před uzavřením dosáhla takové prestiže, že ji dnes navštěvuje 150 žáků, z nichž je jedna třetina nespádových? I na to se ptáme Lenky Špittové, která již deset let vede právě takovou základní a mateřskou školu. Nachází se v Křešicích v Ústeckém kraji.

Venkovní celoroční učebny Archimedes propojí studenty napříč kontinenty. První otevřeli nedávno v Hodoníně

Patří soukromé podnikání do školství? A co mu mohou přinést soukromé iniciativy rodičů? Názorným příkladem toho, jak takové propojení může v praxi fungovat, je projekt Archimedes, jenž se specializuje na vytváření unikátních celoročních venkovních učeben z recyklovaných tetrapakových obalů. Na jeho počátku byl mix faktorů: covid, distanční výuka, doporučovaný pohyb spíše venku než ve třídách. Výsledkem bude neotřelý způsob výuky přírodních věd, například přímým propojením na ropnou plošinu. Další výhody představuje autor nápadu Antonín Koplík.

Rozhovor: Obávám se, že mnozí učitelé vzdali představu, že by mohli být žákům adekvátními partnery

Přemýšlíte o tom, že byste do výuky zkusili zavést nějaké nové prvky? Nebo chcete začít učit trochu jinak? Existuje spousta řešení, od založení vlastní školy až po zavedení projektové výuky nebo úplně nového systému vyučování. V České republice funguje již od devadesátých let program Začít spolu. Jedinou organizací, která ho může u nás nabízet, je organizace Step by Step ČR. O obsahu programu a zkušenostech s jeho aplikací hovoří ředitelka Iveta Pasáková.

Některé školy stále očekávají, že se přizpůsobí dítě. Nepochopily ještě, že to má být naopak

Jak jsou české školy připravené na děti s odlišnými vzdělávacími potřebami? A jaké jsou nejčastější „nešvary“ v oblasti inkluze? I na to se v následujícím rozhovoru ptáme Ivy Janské, která je předsedkyní neziskové organizace Spolu, z. s. Padly také otázky na aktuálně řešenou institucionalizaci asistentů pedagoga či na cíle a vize organizace, která se podle slov Ivy Janské nesnaží o to, aby se všechny děti bez rozdílu vzdělávaly v běžných školách, ale aby všichni dosáhli svého vzdělávacího maxima.

Společnost ještě není připravená na přijetí odlišných lidí, včetně těch s postižením

Inkluzivní vzdělávání – téma, které v pravidelných intervalech rozviřuje hladiny předškolního i základního vzdělávání. Někdo je spíše proti, někdo všemi deseti pro. Na přetřes přichází toto téma opět v této době, kdy se vedou diskuze o institucionalizaci asistentů pedagoga. V čem spočívá samotná podstata inkluzivního vzdělávání? Umíme ho realizovat v našem školství? A jak se daří začleňovat děti s poruchami autistického spektra, jejichž počet bohužel pořád stoupá? Povídali jsme si se Zuzanou Žampachovou, speciální pedagožkou, která se dlouhodobě věnuje dětem s poruchami autistického spektra a šíření osvěty jejich vzdělávání ve školách.

Přemýšlela jsem jen nad tím, kdo tu spoušť uklidí a kam dáme děti, vzpomíná dnes ředitelka školky zasažené tornádem

Období adventu a Vánoc patří k časům, kdy jsme všichni tak nějak programově nastaveni na šťastná a veselá témata. Dovolíme si jít proti trendu doby a vrátit se k události, která se někomu může zdát jako příliš geograficky i časově vzdálená. Její následky se ale v zasaženém území řeší stále, rok a půl po osudném večeru. Přinášíme vám rozhovor s ředitelkou venkovské mateřské školy Vladislavou Časnou, která řídila (a stále řídí) školku v Moravské Nové Vsi v době, kdy území zasáhlo tornádo. Jak sama říká, od začátku věřila, že se všechno stihne opravit tak, aby mohli řádně zahájit nový školní rok. A i přes komplikace se to povedlo. Stále ovšem není hotovo…

Učitelé by měli mnohem víc přemýšlet o tom, zda neučit raději méně, ale zato pořádně a do hloubky

V roce 2022 vyhrál anketu o nejoblíbenějšího učitele Zlatý Ámos, přestože učí matematiku, často tak neoblíbený předmět. Není to typický učitel. Do školství přišel až po mnoha hodinách individuálního doučování. Podle něj se matematiku může naučit každý, ale každý dosáhne jiné úrovně a s jinou mírou úsilí. A pak je tu prý také otázka, zda není lepší to úsilí věnovat něčemu jinému. Řeč je o Markovi Valáškovi, učiteli středoškolské matematiky a youtuberovi, který populární formou připravuje středoškolské studenty na maturitu.  

Rozhovor: Kvalitní zpravodaj není ani tak otázkou peněz, jako hlavně lidí, kteří jej tvoří.

V tomto rozhovoru tak trochu uhýbáme ze zaběhnutého pravidla, že našimi respondenty jsou lidé bezprostředně navázaní na školské prostředí. Povídala jsem si s Marií Machačovou, naší dlouholetou spolupracovnicí, moderátorkou, novinářkou, autorkou mnoha textů, včetně pohádkových. Má hodně co říci k mluvenému i psanému slovu, k pravidlům pro tvorbu zpravodajů, třeba i těch školních. Na začátku školního roku vám tak přinášíme trochu jiný, ale o to snad milejší rozhovor, který vás, jak doufám, bude inspirovat.