Rozhovor: Skutečně dobří ředitelé jsou cenné zboží, takže hýčkat!

Letošní rok je označován za rok konkurzů na ředitele škol. Uvádí se, že v republice proběhlo téměř 2 000 výběrů (staro)nových ředitelů. Na toto téma také probíhá významná veřejná debata, do které se zapojuje nejen resort ministerstva školství, Česká školní inspekce, ale i odborné platformy v čele s EDUin. Jeho programovým ředitelem a jednou z hlavních tváří je Miroslav Hřebecký, který se právě tématu konkurzů, vedení a zlepšování pedagogického leadershipu dlouhodobě věnuje. Zhodnotili jsme s ním, co letošní konkurzy ukázaly nebo co v systému výběru nových ředitelů chybí, aby se podařilo vybrat opravdu skvělé ředitele.

Rozhovor: Bolesti malých zřizovatelů se bohužel týkají 50 procent všech škol v ČR

Každý, kdo byť jen trochu sleduje média, už musel zaregistrovat výzkumnou organizaci PAQ Research. Ta se v posledních měsících stala jedním z hlavních nositelů návrhů, jak změnit regionální školství, aby bylo efektivnější, modernější a poskytovalo kvalitnější vzdělávání. Ústředními postavami těchto analýz jsou Karel Gargulák a Jan Zeman. A právě s nimi jsem si povídala o tom, zda a proč je nutné uvažovat o spojování škol, co na našem decentralizovaném systému nefunguje a proč by pro nás měly být vzorem jiné evropské, především severské státy.

Rozhovor: ” Létající” psycholog nemůže kvalitně zajistit služby školního psychologa, tvrdí expertka z Asociace školní psychologie ČR

Ministerstvo školství, potažmo vláda, se snaží napravit velký dluh vůči školám, potažmo jejich žákům. Tato snaha má podobu návrhu institucionalizace školních psychologů a speciálních pedagogů, který byl v březnu byl odeslán na připomínková místa. Děje se tak za pět minut dvanáct, na konci tohoto roku totiž končí jejich financování z evropských peněz. Návrh institucionalizace má svoje nejhlasitější kritiky v Asociaci školní psychologie ČR, v jejíž čele stojí uznávaná expertka Jana Zapletalová. V rozhovoru vysvětluje, co vše je na návrhu špatně či jaká je pozice školních psychologů v systému pedagogických pracovníků.

Systém regionálního školství potřebuje aktuálně především stabilitu a předvídatelnost

Přelom kalendářního roku a jeho první dva měsíce se ve školství nesly ve znamená financování, nedostatku prostředků pro pedagogické pracovníky a neschopnosti naplňovat cíle, které si ústřední orgány v této oblasti kladou. Opět se mluvilo o stávce, o školství, které zaspalo posledních 20 let, a o tom, že vyhlídky na probuzení jsou nejisté. Prezident Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc v rozhovoru odpovídá na otázky, jaká je nálada mezi školami a jejich zaměstnanci, jak moc jsou zklamaní, či jak si poradit s nedostatkem financí v regionálním školství. Sám vede velkou základní školu, reprezentuje asociaci a za ni je přítomen u všech jednání, která se nějak škol dotýkají.

Rozhovor: Chceme-li zachovat současný systém stravování, musíme výrazně zvýšit platy pracovníků jídelen

Otázka personálního i finančního zajištění nepedagogických pozic ve školách je v těchto týdnech více než aktuální. Bez provozních zaměstnanců si žádný ředitel neumí představit běžný chod školy, bez kuchařek a kuchařů nelze zase zajistit řádný chod školní jídelny. A právě o školních jídelnách je aktuální rozhovor s Karlem Jahodou, který je výkonným ředitelem Asociace školních jídelen. Nejde o profesní organizaci, ale především o vzdělávací platformu, proto se otázky týkají spíše kvality školní kuchyně v České republice a možných cest jejího zlepšení. S tím ale souvisí i dobře zaplacení a spokojení zaměstnanci…

Rozhovor: V chaosu, s nímž se dlouhodobě potýkáme, míří mnoho učitelů přímou cestou k rezignaci, či vyhoření

Stalo se pravidlem, že jednotlivá povolání mají svoje profesní celorepubliková zastoupení v podobě asociací, spolků či unií. Již před téměř sedmi lety vznikla Učitelská platforma, profesní zastoupení učitelů, v jehož čele od počátku stojí Petra Mazancová. V rozhovoru vysvětluje důvody vzniku platformy i to, jaké hájí zájmy a co je její hlavní činností. A diskutovali jsme i o tom, zda čeští učitelé potřebují svůj profesní kodex, za jehož přípravou stojí rovněž Učitelská platforma.

Představuje se vám Tereza Kostková. Nikoliv herečka, ale naše nová právnička

Přelom roku přinesl do řad SMS-služeb zaměřených na školství změnu. Barboru Šedovou, která měla v posledních čtyřech letech na starosti zejména Právní poradnu pro školy a která se rozhodla vydat na jinou profesní dráhu, nahradila v pozici právnička Tereza Kostková. Jmenovkyně známé herečky se do nové práce vrhla rovnýma nohama a jak se můžete sami přesvědčit, ani v lednovém čísle tak nezůstaly dotazy z oblíbené rubriky bez odpovědí. V krátkém rozhovoru vám Terezu představujeme. 

Veřejnost, ale i někteří politici vnímají stále klub a družinu jako “hlídárnu”

S návrhem rozpočtu školství na rok 2024 a s diskuzí o garantovaném platu učitelů na úrovni 130 % průměrné mzdy se opět otevřela „rána“ rozdělování pedagogů na kategorie učitelských a neučitelských profesí. Do těch druhých spadají i vychovatelé školních družin a školních klubů. Ti mají svoji asociaci, která se snaží hájit jejich zájmy, ale i zájmy školních družin a klubů obecně. Jak se jim to daří, co je největší problém a jak vlastně vnímá společnost družiny a kluby, vysvětluje předsedkyně Asociace vychovatelů školských zařízení Vladislava Lukešová.

Rozhovor: Adam Šimůnek – Tam kde je škola, je i život. Redukcí málotřídních škol přijdou obce o centra kulturního a komunitního života.

Školství čeká ve srovnání s minulými léty obrazně řečeno „utahování opasků“. Mluví se o nutnosti systém regionálního školství zefektivnit, snížit počet ředitelství, spojit se. Objevují se i informace o možném spojování hlavně malých škol. Za vzor jsou dávány severské země, které podobné reformy provedly už před desítkami let. Jak se ve víru těchto informací cítí ředitel málotřídky a jaké to vlastně je být ředitelem málotřídky? I na to odpovídá ředitel ZŠ a MŠ Brantice v okrese Bruntál Adam Šimůnek.

Pro rodiče jsou dětské skupiny pomocnou rukou ve skloubení pracovního a rodinného života

Dětská skupina. Konkurence nebo předstupeň mateřské školy? A co vlastně znamená dětská skupina? Jde o neoficiální setkávání dětí, které hlídají maminky dobrovolnice? Ačkoliv dětské skupiny u nás formálně fungují již 10 let, stále vyvolávají mnoho otázek. Často jsou také kritizovány za to, že dětem starším tří let, kterých je v těchto skupinách ale málo a postupně odcházejí do mateřských škol, nemohou poskytnout kvalitní předškolní vzdělání. Vážně si dětské skupiny zaslouží takovou kritiku? Ptáme se předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin Daniely Celerýnové, která sama šest dětských skupin provozuje. Když se v českém prostředí řekne „dětská skupina“, vyvolá to v lidech různé představy. Někdo si vybaví jesle a někdo možná skupinu několika dětí u někoho v obýváku. Tak co je vlastně dětská skupina? Kde je její místo v systému vzdělávání, výchovy a péče o d . . .