Směrnice NIS2 – školám nepřinese zásadně nic nového. Určitou úroveň kybernetické bezpečnosti ale školy splňovat musí podle jiných právních předpisů.

Hrozba kybernetických incidentů stoupá. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) vydává každý měsíc zprávy o počtu kybernetických útoků a čím dál častěji se v těchto souhrnech objevují slova jako „nadprůměrné“ nebo „vysoce nad normálem“. Na zhoršující se kyberbezpečnost musí reagovat i česká legislativa. Proto se chystá nový zákon o kybernetické bezpečnosti. Na rozdíl od stále platného zákona má přinést nové povinnosti, především ale pro obce a DSO. Školy by tak neměly podléhat tlaku firem na realizaci auditu kyberbezpečnosti. Standardní ochranu ale zajistit a udržet musí i bez ohledu na připravovanou legislativu.

Způsob pravidelného podávání léků záleží na dohodě mezi rodiči a školou a na jejích vnitřních předpisech

Na začátku tohoto roku nabyla účinnost novela zákona o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování. Umožnila poskytovatelům domácí péče poskytovat zdravotní služby dětem ve školách, a to na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost. Školy a školská zařízení se totiž zmíněnou novelou staly vlastním sociálním prostředím pacienta – dítěte. Tím se ale rozvířila neutuchající debata, jak je to tedy s podáváním léků, když takové podávání není zdravotním úkonem. Stále platí, že zajistit pravidelnou medikaci si musí rodič sám, ideálně ve spolupráci se školou, na základě vzájemné dohody. Případné ad hoc podání léků může proběhnout se souhlasem rodičů. V situaci poskytování první pomoci má ale škola povinnost pomoci, a to i např. podáním léků, které má dítě či žák u sebe.  

Rozhovor: Mozek je jako sval. Když ho trénujeme, podává skvělé výkony.

Začínají prázdniny a tak jsme si tentokrát dovolili trochu odchýlit od typicky školních a často velmi vážných témat. I když to vlastně není tak úplně pravda. Respondentkou je totiž žena mnoha profesí, které ale mají jedno společné: mozek, jeho trénování a ovlivňování. Povídám si s Evou Fruhwirtovou, která je původní profesí učitelkou, dnes specialistkou na komunikaci, moderátorkou, lektorkou, copywriterkou a trenérkou mozku. V Třebíči provozuje unikátní Mozkohernu, objíždí školy a učí děti i učitele soustředění, pozornosti a tomu, jak zlepšit funkce mozku. Jak sama říká, digitální technologie jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Náš mozek díky nim jednoduše leniví.

Mění se vyhláška upravující další vzdělávání pedagogických pracovníků

Novela zákona o pedagogických pracovnících znamená nutnost revidovat mnoho prováděcích vyhlášek. Tou první, které vstoupila do legislativního procesu, je vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Dojde mimo jiné ke změnám v udělování akreditací pro vzdělávací programy tzv. průběžného vzdělávání, v hodinových dotacích pro jednotlivé pedagogické pracovníky a také jsou stanoveny nové povinnosti vedení dokumentace pro vzdělávací instituce. Zde je jen malá část těchto změn.

Od nového kalendářního roku stanoví výši úplaty za předškolní vzdělávání zřizovatel školy

Na začátku června podepsal prezident republiky novelu zákona o pedagogických pracovnících. Současně s ní procházela legislativním procesem také malá novela školského zákona, která se týkala mediálně známého ukotvení platů učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy v hospodářství. Její součástí byla i úprava § 123 odst. 4 věty první, která upřesňuje, kdo stanovuje úplatu za předškolní vzdělávání, školní kluby a družiny. Od nového kalendářního roku to bude zřizovatel. Pozměňovací návrh v legislativním procesu přinesl změnu školského zákona Vedle komplexní novely zákona o pedagogických pracovnících obsahoval dokument také úpravu školského zákona týkající se zakotvení platu učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. V průběhu projednávání novely se ovšem do dokumentu přidala další změna a tou je úprava § 123 odst . . .