V pravidelné rubrice Právní poradny pro školy se zabýváme otázkou prodloužení pracovního poměru, bezhotovostním platebním stykem mezi rodiči a školou, ukončením školní docházky dítěte do mateřské školy, přítomností rodiče ve výuce nebo odpovědností školy za úraz.
Málo známým, a proto také málo využívaným ustanovením zákona č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, je ustanovení § 34 odst. 8, které obsahuje možnost zřídit „firemní školku“. Nedostatek míst v předškolních zařízeních má ale v poslední době za následek to, že se někteří zřizovatelé začínají zaobírat myšlenkou, že tímto způsobem zajistí alespoň svým zaměstnancům místa pro jejich potomky. V případě firemní školky má totiž hlavní slovo právě zřizovatel a pravomoci ředitele jsou omezeny.
Je možné (přípustné), aby starosta obce (resp. zřizovatel) požadoval, aby mimořádnou odměnu schvalovalo řediteli školy zastupitelstvo obce na svém veřejném zasedání?
V listopadové Právní poradně pro školy jsme odpovídali na otázku, kdo má hradit dopravu stravy do lesní mateřské školy, zda se může zaměstnanec vzdát cestovních náhrad a zda je nutné upravit vnitřním předpisem způsob předání výplatní pásky zaměstnancům.
Členka stávající školské rady jmenovaná zřizovatelem byla na základě výsledků konkurzního řízení jmenována ředitelkou školy. Poté, co se ujme funkce, nemůže vykonávat svou pozici ve školské radě. Jak v této situaci správně postupovat? A jak ovlivní komunální volby členství současných zastupitelů ve školské radě?
Může škola omezit vstup do budovy třetí osobě kvůli jejímu chování vůči zaměstnancům školy, když je pověřena k vyzvedávání dítěte z mateřské školy ze strany zákonného zástupce?
Ve srovnání s rokem 2021 si školy na položce ostatní neinvestiční výdaje (ONIV) celkově polepší. Dobrá zpráva? Pro řadu škol ani ne. Prostředky z Národního plánu obnovy (NPO), jimiž se běžné ONIV mají dorovnat, jsou totiž účelově vázané.
Epidemie covid-19 přinesla elektronizaci do činností, ve kterých jsme si to do té doby snad ani nedovedli představit. Nejinak tomu bylo i u zápisů do mateřských a základních škol. Mnoho z nich společně se zřizovatelem zavedlo systém na elektronický zápis. Protože se tento způsob osvědčil, pokračují školy v elektronickém zápisu i v tomto roce. Při kontrole zavádění systémů jsme ovšem identifikovali některé kroky, které se ukázaly jako problematické, a zápisy tak vlastně neproběhly v souladu s právním předpisy. Především se jednalo o špatné nastavení dodavatelských smluv.
Zaměstnanec školy nedodržuje mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, které se týká povinného nošení ochranného prostředku. Mimo jiné povinnosti stanovuje toto opatření mít ve vnitřních prostorech škol a školských zařízení nasazený ochranný prostředek bez ohledu na to, jaké rozestupy mezi sebou jednotlivé osoby mají. Co může ředitel školy v takové situaci dělat?¨
Ačkoliv práce z domova není v oblasti školství běžným institutem, pomalu končící kalendářní rok nám ukázal, že i v tomto oboru se s ní musí počítat. Podle mnohých odborníků je právní úprava tzv. home office zcela nedostatečná, základní pravidla ovšem ze současné legislativy odvodit lze. Se zaměstnancem by měla být vždy uzavřena dohoda o výkonu práce z domova, měl by být vybaven materiálně, poučen o pravidlech při práci s daty organizace a seznámen se základními postupy ochrany osobních údajů.
Copyright © 2025 | ISSN 2695-1371
