Nejméně rád mám takové případy, kdy vím, že stěžovatel je v právu, ale nemohu mu pomoci.

Pamatujete si na seriál Ochránce? Byl ze školního prostředí a jeho jednotlivé díly byly inspirovány případy školského ombudsmana. Tato pozice vznikla na MŠMT v roce 2014 a již sedm let ji vykonává Ladislav Hrzal, mimo jiné také zakladatel ankety Zlatý Ámos. V létě jsme si s ním povídali o tom, co vše školský ombudsman řeší, jak vypadá jeho běžný den nebo jak moc se již zmiňovaný seriál přiblížil reálné činnosti ombudsmana. 

V případě pochybností zvolte raději aktivnější přístup a na OSPOD se obraťte

Asi bychom našli jen velmi málo škol, které ještě nemají zkušenost s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Často se ale stává, že škola si není jistá, kde končí její kompetence a kde začíná kompetence právě OSPOD, v jakých případech se může škola na OSPOD obrátit s žádostí o pomoc a kdy je nutné využít podporu někoho jiného, například poradenského zařízení. Tato hranice je velmi neostrá, je možné říci až pohyblivá. Právní předpisy ale celkem jasně definují, kdy se dítě považuje za ohrožené a je čas se na OSPOD obrátit.

Rychlý rozvoj umělé inteligence předznamenává vznik jednotné regulace jejího využívání

O umělé inteligenci a jejím využití ve všech možných sférách našeho života slýcháme stále častěji v médiích a ve veřejném prostoru už od loňského listopadu. Právě konec minulého roku znamenal v této oblasti významný milník, když firma OpenAI zpřístupnila veřejnosti k používání svého chatbota ChatGPT. Technologie od té doby zase postoupila mílovými kroky vpřed. Je až neuvěřitelné, jak se za necelý rok stala umělá inteligence téměř běžnou součástí všedního dne. Narazíme na ni již v mnoha aplikacích, školy ji začínají využívat ve výuce a v různých diskuzích slýcháme, k čemu všemu ji ještě budeme moci použít. O čem se ale už mluví méně, jsou rizika, která využívání umělé inteligence přináší. Stejně jako u ostatních IT technologií se i zde uplatní pravidlo: Dobrý sluha, ale zlý pán. A stejně jako ochranu osobních údajů reguluje GDPR, chystá se podobná legislativa i pro oblast umělé inteligence.

Právní poradna: Za jakých podmínek je možná přítomnost rodiče ve výuce, otázka prodloužení pracovního poměru nebo ukončení školní docházky dítěte do mateřské školy

V pravidelné rubrice Právní poradny pro školy se zabýváme otázkou prodloužení pracovního poměru, bezhotovostním platebním stykem mezi rodiči a školou, ukončením školní docházky dítěte do mateřské školy, přítomností rodiče ve výuce nebo odpovědností školy za úraz.

Výše úplaty za předškolní a zájmové vzdělávání bude navázána na minimální mzdu

Před prázdninami se stala účinnou novela školského zákona, která upravila, kdo bude stanovovat výši úplaty za předškolní vzdělávání a za školní klub a družinu. Zatímco nyní je to ještě ředitel školy či školského zařízení, od nového roku už bude mít tuto kompetenci jejich zřizovatel. V létě prošla meziresortním připomínkovým řízením také prováděcí vyhláška ke stanovení výše úplaty. Nově se bude úplata odvozovat od stanovené minimální mzdy.

Školní evergreen – fotografie a jejich zveřejňování. Zopakujte si základní pravidla před začátkem školního roku!

Nový školní rok je za dveřmi a vy máte pro zákonné zástupce nachystané všechny potřebné formuláře, které souvisí s nástupem dětí či žáků do školy. Nedílnou součástí těchto dokumentů je také formulář, který informuje zákonné zástupce nově nastupujících dětí a žáků o fotografování či tvorbě videí z běžné činnosti školy a o zveřejňování vybraných fotek, případně videí na webu školy, v obecním zpravodaji či na sociálních sítích. Toto téma je školským evergreenem, který je ale potřeba neustále vysvětlovat. Fotografování dětí totiž nevyřešíte generálním nebo informovaným souhlasem. Nic takového GDPR nezná. Vždy je nutné rozlišit, zda jsou na fotce osobní údaje a zda jde o jejich zpracování.

Mění se vyhláška upravující další vzdělávání pedagogických pracovníků

Novela zákona o pedagogických pracovnících znamená nutnost revidovat mnoho prováděcích vyhlášek. Tou první, které vstoupila do legislativního procesu, je vyhláška č. 317/2005 Sb., o dalším vzdělávání pedagogických pracovníků, akreditační komisi a kariérním systému pedagogických pracovníků. Dojde mimo jiné ke změnám v udělování akreditací pro vzdělávací programy tzv. průběžného vzdělávání, v hodinových dotacích pro jednotlivé pedagogické pracovníky a také jsou stanoveny nové povinnosti vedení dokumentace pro vzdělávací instituce. Zde je jen malá část těchto změn.

Od nového kalendářního roku stanoví výši úplaty za předškolní vzdělávání zřizovatel školy

Na začátku června podepsal prezident republiky novelu zákona o pedagogických pracovnících. Současně s ní procházela legislativním procesem také malá novela školského zákona, která se týkala mediálně známého ukotvení platů učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy v hospodářství. Její součástí byla i úprava § 123 odst. 4 věty první, která upřesňuje, kdo stanovuje úplatu za předškolní vzdělávání, školní kluby a družiny. Od nového kalendářního roku to bude zřizovatel. Pozměňovací návrh v legislativním procesu přinesl změnu školského zákona Vedle komplexní novely zákona o pedagogických pracovnících obsahoval dokument také úpravu školského zákona týkající se zakotvení platu učitelů ve výši 130 procent průměrné mzdy v národním hospodářství. V průběhu projednávání novely se ovšem do dokumentu přidala další změna a tou je úprava § 123 odst . . .

Způsob pravidelného podávání léků záleží na dohodě mezi rodiči a školou a na jejích vnitřních předpisech

Na začátku tohoto roku nabyla účinnost novela zákona o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování. Umožnila poskytovatelům domácí péče poskytovat zdravotní služby dětem ve školách, a to na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost. Školy a školská zařízení se totiž zmíněnou novelou staly vlastním sociálním prostředím pacienta – dítěte. Tím se ale rozvířila neutuchající debata, jak je to tedy s podáváním léků, když takové podávání není zdravotním úkonem. Stále platí, že zajistit pravidelnou medikaci si musí rodič sám, ideálně ve spolupráci se školou, na základě vzájemné dohody. Případné ad hoc podání léků může proběhnout se souhlasem rodičů. V situaci poskytování první pomoci má ale škola povinnost pomoci, a to i např. podáním léků, které má dítě či žák u sebe.