Jako škola jsem se dostali do situace, kdy jsme nesehnali jednoho „závodního“ lékaře, proto jsme uzavřeli smlouvy se stávajícími praktickými lékaři našich zaměstnanců. Jsme povinni zaplatit paušální poplatek i za osobu na mateřské dovolené, která je v současné době jediným klientem z naší školy tohoto lékaře?
Blíží se zápisy do mateřských škol. Ty bývají v posledních letech často provázené převyšující poptávkou nad nabídkou a s tím souvisejícími „nápady“ zákonných zástupců, jak své ratolesti do vysněné mateřské školy zapsat, ačkoliv stanovená kritéria ve skutečnosti splňují jen stěží. Tlak na ředitele kvůli přijetí konkrétního dítěte, ale potažmo i na zřizovatele, pak přináší snahu stanovit taková kritéria pro přijetí, která sníží možnosti přijetí „nespádových“ dětí nebo dětí, které třeba ještě nemají v obci trvalé bydliště, žijí v ní jen velmi krátce či zde mají trvalý pobyt účelově. Někdy dokonce i sami zřizovatelé „nařídí“ řediteli, která kritéria musí stanovit. Na to ale zřizovatel právo nemá. Stanovení kritérií pro přijetí je pouze na řediteli školy.
O tom, že tzv. phishing je jedním z nejčastějších typů kybernetického útoku, slýcháme takřka dennodenně v rámci různých školení zaměřených na IT bezpečnost, vzdělávání v oblasti digitálních technologií i ve zprávách z médií. Vysvětlení, co toto slovo znamená, nalezneme na internetu celou řadu, včetně výčtu oblastí, na které nejčastěji cílí a proč. I my se pokusíme objasnit, co stojí za tímto slovem, ale také odpovědět na otázku, zda a jak se lze proti tomuto útoku účinně bránit. A protože phishing může způsobit incident v oblasti ochrany osobních údajů, který by při velkém rozsahu mohl vést i k povinnosti nahlásit ho na Úřad pro ochranu osobních údajů, dovolujeme si doporučit, aby si tento článek přečetli i zaměstnanci vaší školy.
Jak jsou české školy připravené na děti s odlišnými vzdělávacími potřebami? A jaké jsou nejčastější „nešvary“ v oblasti inkluze? I na to se v následujícím rozhovoru ptáme Ivy Janské, která je předsedkyní neziskové organizace Spolu, z. s. Padly také otázky na aktuálně řešenou institucionalizaci asistentů pedagoga či na cíle a vize organizace, která se podle slov Ivy Janské nesnaží o to, aby se všechny děti bez rozdílu vzdělávaly v běžných školách, ale aby všichni dosáhli svého vzdělávacího maxima.
O spisové službě jsme na stránkách Školy v právu psali již několikrát. Nejčastěji jsme v této souvislosti upozorňovali na novelu zákona o archivnictví a spisové službě, která postupně přináší řadu změn a povinností, a to především základním školám, zatímco mateřské školy jsou dle zákona i po nabytí účinnosti všech ustanovení novely z povinnosti vést spisovou službu i z povinného skartačního řízení stále vyjmuty. Ostatní instituce musí na elektronickou spisovou službu přejít nejpozději k 1. lednu 2026. Důležité je přechod nepodcenit, dobře se na něj připravit a naučit se využívat všechny funkcionality elektronické spisové služby.
Začátek tohoto roku přinesl pro mnoho fyzických osob novinku v podobě povinnosti mít datovou schránku. Ačkoliv byla skupina povinných zúžena pouze na podnikající fyzické osoby, prakticky to zahrnuje také velkou skupinu zákonných zástupců dětí a žáků, kteří se nebudou bát využít tento nástroj ke komunikaci se školou, a to i když jim byla zřízena pro účely jejich podnikání. A platí, že povinností orgánu veřejné moci, jímž škola bezpochyby je, je komunikovat datovou schránkou. To má svá pravidla.
Rozvoj digitalizace, covid-19, podpora rozvoje digitálních kompetencí ve školách a s tím související rozšiřování digitální vybavenosti škol, to vše klade větší a větší nároky na řešení kybernetické bezpečnosti IT infrastruktury. Přitom námi tak často zmiňované a popisované online nástroje v podobě žákovských účtů a propojených online místností jsou jen špička ledovce. Jaké otázky si má škola pravidelně pokládat? Co a jak má kontrolovat? Co patří do základní infrastruktury školní sítě a jak v ní funguje komunikace? Všem těmto otázkám se věnujeme v následujícím článku. Nakonec se zaměřujeme na tvorbu bezpečnostní politiky a její vliv na snižování rizik.
Inkluzivní vzdělávání – téma, které v pravidelných intervalech rozviřuje hladiny předškolního i základního vzdělávání. Někdo je spíše proti, někdo všemi deseti pro. Na přetřes přichází toto téma opět v této době, kdy se vedou diskuze o institucionalizaci asistentů pedagoga. V čem spočívá samotná podstata inkluzivního vzdělávání? Umíme ho realizovat v našem školství? A jak se daří začleňovat děti s poruchami autistického spektra, jejichž počet bohužel pořád stoupá? Povídali jsme si se Zuzanou Žampachovou, speciální pedagožkou, která se dlouhodobě věnuje dětem s poruchami autistického spektra a šíření osvěty jejich vzdělávání ve školách.
Katalog podpůrných opatření, teoretický i praktický manuál dostupné podpory pro děti, žáky a studenty, se dočkal aktualizace a od prvních týdnů nového roku je k mání na pultech obchodů. Katalog sepsala zhruba před sedmi lety skupina speciálních pedagogů a psychologů, kteří v něm zúročili své dvacetileté zkušenosti. K novelizovanému vydání se nyní rozhodli i proto, že oblast podpůrných opatření mezitím zaznamenala významné proměny. Ale popořádku…
Úraz, poškození, zničení věci při vyučování nebo v souvislosti s ním. Toto spojení může v mnohých ředitelkách a ředitelích vyvolávat mírnou hrůzu. Vznik škody, ať už na zdraví, majetku, nebo nemajetková újma patří ke strašákům, jejichž řešení není často příjemné. Navíc definovat samotnou způsobenou škodu může být někdy složité. Jaké jsou povinnosti školy a kdo nese odpovědnost za škodu? Jak se hradí?
Copyright © 2025 | ISSN 2695-1371
