V případě pochybností zvolte raději aktivnější přístup a na OSPOD se obraťte

Asi bychom našli jen velmi málo škol, které ještě nemají zkušenost s orgány sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Často se ale stává, že škola si není jistá, kde končí její kompetence a kde začíná kompetence právě OSPOD, v jakých případech se může škola na OSPOD obrátit s žádostí o pomoc a kdy je nutné využít podporu někoho jiného, například poradenského zařízení. Tato hranice je velmi neostrá, je možné říci až pohyblivá. Právní předpisy ale celkem jasně definují, kdy se dítě považuje za ohrožené a je čas se na OSPOD obrátit.

Právní poradna: Za jakých podmínek je možná přítomnost rodiče ve výuce, otázka prodloužení pracovního poměru nebo ukončení školní docházky dítěte do mateřské školy

V pravidelné rubrice Právní poradny pro školy se zabýváme otázkou prodloužení pracovního poměru, bezhotovostním platebním stykem mezi rodiči a školou, ukončením školní docházky dítěte do mateřské školy, přítomností rodiče ve výuce nebo odpovědností školy za úraz.

Způsob pravidelného podávání léků záleží na dohodě mezi rodiči a školou a na jejích vnitřních předpisech

Na začátku tohoto roku nabyla účinnost novela zákona o zdravotních službách a o podmínkách jejich poskytování. Umožnila poskytovatelům domácí péče poskytovat zdravotní služby dětem ve školách, a to na základě indikace praktického lékaře pro děti a dorost. Školy a školská zařízení se totiž zmíněnou novelou staly vlastním sociálním prostředím pacienta – dítěte. Tím se ale rozvířila neutuchající debata, jak je to tedy s podáváním léků, když takové podávání není zdravotním úkonem. Stále platí, že zajistit pravidelnou medikaci si musí rodič sám, ideálně ve spolupráci se školou, na základě vzájemné dohody. Případné ad hoc podání léků může proběhnout se souhlasem rodičů. V situaci poskytování první pomoci má ale škola povinnost pomoci, a to i např. podáním léků, které má dítě či žák u sebe.  

Právní poradna: Řízení o vyloučení žáka ze školní družiny má jasně stanovené fáze

Na základě jednání pedagogické rady školy rozhodl ředitel o vyloučení žáka ze školní družiny z důvodu opakovaného porušování školního řádu a vnitřního řádu školní družiny. Dle školského zákona by měl o vyloučení rozhodnout ředitel ve správním řízení. Jaké jsou jednotlivé kroky tohoto řízení? A postačí v odůvodnění rozhodnutí uvést, že žák opakovaně porušoval školní řád a vnitřní řád školní družiny nebo je třeba způsoby porušování specifikovat?

Dítě má právo požádat školu o pomoc, a to i bez vědomí rodičů

V posledních letech výrazně přibývá dětí (i ve smyslu žák), které mají různé poruchy učení nebo je u nich odhalen psychický či jiný zdravotní problém, jak lze vyčíst z oficiálních zpráv výzkumných agentur či z ověřování České školní inspekce a MŠMT. Zákonní zástupci v takovém případě často řeší otázku, v jakém rozsahu mají informovat školu, nezřídka se ptají, v jakém rozsahu škola tyto informace potřebuje. Školy zase obvykle řeší, jak správně nastavit proces informování zaměstnanců a v jakém rozsahu mohou zaměstnance školy informovat o problémech dítěte.

Některé školy stále očekávají, že se přizpůsobí dítě. Nepochopily ještě, že to má být naopak

Jak jsou české školy připravené na děti s odlišnými vzdělávacími potřebami? A jaké jsou nejčastější „nešvary“ v oblasti inkluze? I na to se v následujícím rozhovoru ptáme Ivy Janské, která je předsedkyní neziskové organizace Spolu, z. s. Padly také otázky na aktuálně řešenou institucionalizaci asistentů pedagoga či na cíle a vize organizace, která se podle slov Ivy Janské nesnaží o to, aby se všechny děti bez rozdílu vzdělávaly v běžných školách, ale aby všichni dosáhli svého vzdělávacího maxima.

Datová schránka je primárním způsobem komunikace

Začátek tohoto roku přinesl pro mnoho fyzických osob novinku v podobě povinnosti mít datovou schránku. Ačkoliv byla skupina povinných zúžena pouze na podnikající fyzické osoby, prakticky to zahrnuje také velkou skupinu zákonných zástupců dětí a žáků, kteří se nebudou bát využít tento nástroj ke komunikaci se školou, a to i když jim byla zřízena pro účely jejich podnikání. A platí, že povinností orgánu veřejné moci, jímž škola bezpochyby je, je komunikovat datovou schránkou. To má svá pravidla.

MŠMT po kritice upravilo návrh institucionalizace asistentů pedagoga. To je ale pořád málo, volají menší školy

Na podzim byla do meziresortního připomínkového řízení předložena novela školského zákona, která přinesla návrh institucionalizace pozice asistenta pedagoga. Zamýšlený koncept vzbudil velkou vlnu kritiku, na kterou MŠMT reagovalo úpravou kritérií výpočtu úvazku asistenta pedagoga pro každou školu. V novém návrhu byla posílena váha počtu dětí s podpůrným opatřením třetího a vyššího stupně. Nicméně těm nejmenším, tzv. podlimitním školám, ani tato úprava pravděpodobně stačit nebude.