Právě škola je často tou největší překážkou ve vzdělávání

Marie Gottfriedová je již 16 let ředitelkou Základní školy Trmice v Ústeckém kraji. Její škola je v mnoha ohledech výjimečná. A to nejen kvůli regionálním specifikům území, ve kterém škola sídlí, ale i v přístupu k žákům se speciálními potřebami. Ve škole se přirozeně potkávají děti s různou mírou nadání, bez ohledu na jejich sociální zázemí. Za svůj přístup k nim byla škola již několikrát oceněna. Letos se dostalo vysokého uznání i samotné ředitelce, která vyhrála celostátní anketu Ředitel roku 2021. „Škola by neměla připustit, aby se chudoba, nevzdělanost a neúspěch dědily z generace na generaci. Tomuto bludnému kruhu musí vystavit stopku,“ říká.

Rovný přístup ke vzdělávání všech žáků z celého sociálního spektra je pro nás zásadní!

Zážitková pedagogika a neformální vzdělávání je pevnou součástí vzdělávání formálního. Nejčastěji neformální vzdělávání realizují neziskové organizace. Jednou z nich je i Mezinárodní cena vévody z Edinburghu (DofE), která se v České republice realizuje již 26 let. Cena je propojena s princem Philipem, manželem britské královny, který letos v dubnu zemřel. V jejím čele stojí v Česku Tomáš Vokáč, který v následujícím rozhovoru program představuje.

Strategie uvádí kam, kdy a jak směřovat společné kroky vedoucí k modernizaci školství

Klíčovým dokumentem pro rozvoj českého školství je od počátku roku 2021 Strategie 2030+. Odpovědnost za její realizace má odbor vzdělávací politiky Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT). Jeho ředitel Jaromír Beran považuje dosavadní implementaci za úspěšnou. Do života českého regionálního školství se podle něj podařilo uvést několik projektů, jež povedou k naplnění cílů strategie. A mnohé další se plánují.

Škola je zpravidla taková, jaký je její ředitel

Jaký byl minulý školní rok, který se nesl v duchu distanční výuky a co by měly školy při distanční výuce zlepšit? Jak pomáhá Česká školní inspekce rozvoji regionálního školství a co je jejím hlavním úkolem? A patří nekvalifikovaní učitelé do základních škol? Na tyto, ale i další otázky věnující se problémům českého školství odpovídá ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. 

Malotřídka je nejlepší model pro přirozené učení dětí, říká ředitelka jedné z nich

Malotřídní školy mají bezesporu spoustu výhod. Patří k nim i přirozené učení malých dětí od starších spolužáků, návyky lepší spolupráce i tolerance. Malotřídky mají ale i nevýhody, které se projevují například v menších personálních kapacitách, jež by mohly zajistit administrativní nebo ICT podporu pedagogickému sboru. Jak a jestli vůbec se projevil malotřídní charakter školy v právě končícím školním roce, kdy se více než prezenčně učilo online, se ptáme Lenky Burešové, ředitelky Základní školy Čeperka na Pardubicku. A že patří k opravdu oblíbeným ředitelkám, o tom svědčí i její účast v odborné soutěži Global Teachers Prize Czech Republic, do níž ji nominovali rodiče dětí.

Byla bych ráda, kdyby rodiče se školou spolupracovali, nebyli jejími nepřáteli, ale spojenci

Právnička Lucie Obrovská se v Kanceláři veřejného ochránce práv (VOP) zabývá stížnostmi v oblasti školství. Nejčastěji řeší problematiku šikany, diskriminace, postupů učitelů vůči dětem nebo správní otázky při rozhodování učitelů. V rozhovoru říká, že s nouzovým stavem se objevily i nové stížnosti, které se týkají přetížení žáků nebo online výuky. Za velký problém považuje vzdělávání dětí se speciálními potřebami v době uzavření škol.

Ani žádná reforma kalendáře nezkrátí dobu vývoje dítěte, říká Eva Opravilová

Zlatý věk pro rozvoj předškolní výchovy nastává tehdy, kdy společnost zná a respektuje potřeby a práva dítěte a dokáže citlivě připravit podmínky pro jejich naplňování. V současnosti o tento stav usilujeme a doufejme, že ho brzo dosáhneme. Eva Opravilová působí jako docentka na Katedře primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Je místopředsedkyní výboru Asociace předškolní výchovy, autorkou celé řady odborných knih věnujících se problematice předškolního vzdělávání, včetně vzdělávání pedagogů. V našem rozhovoru odpovídá také na to, zda do školky patří dvouleté děti nebo jak ovlivňuje dnešní rychlá doba předškolní výchovu v mateřských školách.