Jaký byl minulý školní rok, který se nesl v duchu distanční výuky a co by měly školy při distanční výuce zlepšit? Jak pomáhá Česká školní inspekce rozvoji regionálního školství a co je jejím hlavním úkolem? A patří nekvalifikovaní učitelé do základních škol? Na tyto, ale i další otázky věnující se problémům českého školství odpovídá ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal.
Začátek školního roku a spousta nutného papírování, tak to vypadá vždycky na všech školách. Znáte to také. Na co byste ještě neměli zapomenout? Vedle jiných povinností také na kroky související s ochranou osobních údajů. Takové, které zajistí, že vaše škola bude v oblasti osobních údajů v souladu s pravidly Obecného nařízení (ON, GDPR). Co sem patří? Především informování o zveřejňování fotografií, kontrola a případná aktualizace osobních údajů nebo výmaz pomocných seznamů s osobními údaji dětí a žáků, které již nepotřebujete.
Malotřídní školy mají bezesporu spoustu výhod. Patří k nim i přirozené učení malých dětí od starších spolužáků, návyky lepší spolupráce i tolerance. Malotřídky mají ale i nevýhody, které se projevují například v menších personálních kapacitách, jež by mohly zajistit administrativní nebo ICT podporu pedagogickému sboru. Jak a jestli vůbec se projevil malotřídní charakter školy v právě končícím školním roce, kdy se více než prezenčně učilo online, se ptáme Lenky Burešové, ředitelky Základní školy Čeperka na Pardubicku. A že patří k opravdu oblíbeným ředitelkám, o tom svědčí i její účast v odborné soutěži Global Teachers Prize Czech Republic, do níž ji nominovali rodiče dětí.
Jistě nikdo nepochybuje o tom, že ředitel školy je nenahraditelnou a výjimečnou osobou v procesu vzdělávání. Často můžeme v novinách, ale i v odborné literatuře spatřit titulek Škola je taková, jakého má ředitele. A to nelze než potvrdit. Ředitel je zkrátka hlavní postavou každé školy. A právě jeho pozicí v systému školství, jeho rolí při vývoji školy, ale i obsahem jeho práce se zabývá kniha Václava Trojana Ředitel školy – Uvažování a vyvažování života ředitelů škol. Autor se dívá na ředitele z několika úhlů pohledu – jako na manažera, který se musí orientovat např. v ekonomice, v pracovněprávních předpisech, jako na pedagoga a také jako na hlavního leadera organizace, který vytváří podobu školy a tím i její úspěch či neúspěch v konkurenčním prostředí ostatních škol.
Národní plán obnovy se ve školství zaměřuje především na další digitalizaci výuky. Veřejný ochránce práv vydal sborník stanovisek z oblasti školství.
Právnička Lucie Obrovská se v Kanceláři veřejného ochránce práv (VOP) zabývá stížnostmi v oblasti školství. Nejčastěji řeší problematiku šikany, diskriminace, postupů učitelů vůči dětem nebo správní otázky při rozhodování učitelů. V rozhovoru říká, že s nouzovým stavem se objevily i nové stížnosti, které se týkají přetížení žáků nebo online výuky. Za velký problém považuje vzdělávání dětí se speciálními potřebami v době uzavření škol.
Vzdělávací výsledky českých dětí ve školách jsou podle mnoha odborníků silně ovlivněny sociálně-ekonomickými podmínkami rodin a místem, kde děti žijí a vyrůstají. Tyto rozdíly patří dokonce k největším mezi vyspělými státy. Na tento fakt se snaží reagovat i Strategie 2030+, která představuje hlavní vývojový scénář českého školství pro následující období. Jejím cílem je zajistit kvalitní vzdělávání všem dětem bez ohledu na to, v jakém regionu či do jakého rodinného zázemí se narodí. Strategie je rozdělena do pěti oblastí, z nichž jedna se zaměřuje na zvýšení odborných kapacit, důvěry ve školách a vzájemné spolupráce mezi školami. Dosažení cílů této strategické oblasti se má dosáhnout mimo jiné i zřízením tzv. středního článku. Ten má odborně a metodicky podpořit ředitele v řízení škol a ve zlepšení jejich pedagogických a manažerských schopností.
Co zajímavého se stalo v posledních týdnech ve školství? Dozvíte se o zprávě ČŠI k vývoji distanční výuky ve školách, Úřad pro ochranu osobních údajů kontrolovat školní informační systém a NKÚ kontrolovalo dotace poskytované MŠMT.
Zlatý věk pro rozvoj předškolní výchovy nastává tehdy, kdy společnost zná a respektuje potřeby a práva dítěte a dokáže citlivě připravit podmínky pro jejich naplňování. V současnosti o tento stav usilujeme a doufejme, že ho brzo dosáhneme. Eva Opravilová působí jako docentka na Katedře primární pedagogiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Je místopředsedkyní výboru Asociace předškolní výchovy, autorkou celé řady odborných knih věnujících se problematice předškolního vzdělávání, včetně vzdělávání pedagogů. V našem rozhovoru odpovídá také na to, zda do školky patří dvouleté děti nebo jak ovlivňuje dnešní rychlá doba předškolní výchovu v mateřských školách.
„Abychom rozuměli současnosti a mohli plánovat budoucnost, musíme pochopit minulost.” Toto výstižné tvrzení by mohlo charakterizovat i cíl publikace Příběhy české mateřské školy s podtitulem Vývoj a proměny předškolní výchovy (1. díl do roku 1948). Jejími autorkami jsou Eva Opravilová a Jana Uhlířová. Kniha vás zavede do historie vývoje myšlení o dítěti, formování instituce mateřské školy nebo ke vztahu dospělých a dětí v kontextu vývoje české společnosti první poloviny 20. století.
Copyright © 2025 | ISSN 2695-1371
